voják z povolání, pracovník ministerstva národní obrany,

redaktor a posléze šéfredaktor čtrnáctideníku Lidová armáda, v roce 1968 přejmenovaného na A-revue; proreformní časopis o vědeckém a ekonomické řízení, o znovuobjevené sociologii a psychologii ve společnosti a o jejich vztahu k armádě a vojenství; ještě v srpnovém 17. čísle otiskla A-revue obálku a články proti sovětské okupaci.

studium Fakulty osvěty a novinářství UK Praha.

Po srpnu 1968 se na krátkou dobu stáhl tzv. do ústraní jako pracovník ministerstva kultury (v odboru informací)

pracovník sekretariátu ÚV KSČ, vedoucí oddělení stranické práce v masových sdělovacích prostředcích (po Dušanu Havlíčkovi,který emigroval); v této funkci se podílel na hromadné čistce mezi novináři a na obnově cenzury,

prvním náměstkem s odpovědností za program ČST;
byl jedním z hlavních představitelů tzv. normalizace v televizi,
za jeho působení muselo opustit ČST mnoho dalších pracovníků programových redakcí.

Nebyl poprvé zástupcem Jana Zelenky - již na podzim 1967, když byly Svazu českých spisovatelů odňaty (lépe řečeno ukradeny) Literární listy (mezi čtenáři se jim jinak neřeklo než "erární listy" neboli "erárky") a Jan Zelenka byl jmenován jejich šéfredaktorem tehdejším ministrem kultury Karlem Hoffmannem, povolal k sobě Vladimíra Diviše z armádního tisku. V období Pražského jara 1968 byli oba odvoláni, rezignovali i na své funkce v ústředním výboru Svazu čs. novinářů.

Na popud Vladimíra Diviše, tehdejšího pracovníka aparátu ÚV KSČ, začal Jaroslav Dietl (22. 5. 1929 - 29. 6. 1985) psát tzv. normalizační seriály, prvním z nich v roce 1971 Nejmladší z rodu Hamrů (požadavek V. Diviše se týkal zemědělského prostředí) a následovaly Synové a dcery Jakuba skláře (požadavek na dělnické prostředí).

související texty:

armáda

cenzura

sdělovací prostředky

události roku 1968

autor textu: Miroslav Sígl