Filozofický a ekonomický systém vycházející z děl K. Marxe a B. Engelse, vznikl ve 40. letech 19. stol. jako filozofie praxe. Kriticky a tvořivě navázal na německou klasickou filozofii, anglickou politickou ekonomii a francouzský utopický socialismus.

Marxismus je ucelenou teorií přeměny reálných poměrů ve společnosti, především změnou vlastnických vztahů pomocí revolučně vedeného třídního boje, cílem je dovést proletariát k revoluci nastolující beztřídní společnost, osvobozujícího člověka od společenského útlaku a rozvíjející jeho schopnosti a síly.

Člověka chápe jako "souhrn společenských vztahů", jejichž základem jsou vztahy vznikající při materiální výrobě a dělbě práce. Dějiny interpretuje jako postupný vývoj, jehož hybnou silou je třídní boj.

Tradičně se marxismus dělí na marxistickou politickou ekonomii, marxistickou filozofii (materialismus dialektický a materialismus historický) a tzv. vědecký komunismus - teorii přechodu k beztřídní společnosti a jejího budování a rozvoje.

Jednostranným absolutizováním a zvulgarizováním původního marxismu, zejména názorů na třídní boj, vznikl leninismus (marxismus-leninismus). Některé teoretické proudy vyšlé z marxismu obohatily evropskou myšlenkovou tradici. Jde zejména o marxistickou antropologii (H. Marcuse, částečně E. Fromm, v Čechách Z. Kalandra), marxismem ovlivněný existencionalismus (J.-P. Sartre v jedné fázi svého vývoje), ideologii frankfurtské školy aj.

Marxismus výrazně ovlivnil dějiny konce 19. a celého 20. stol. Filozofickým přínosem marxismu bylo obrácení pozornosti k jevům, které dosud stály na okraji teoretického zájmu (materiální faktory v dějinách, význam práce jako předmětné praktické činnosti, třídní vztahy aj.).

[16]