Tábor nucené práce v Trenčíně byl zřízen 26. června 1950 v bývalých Masarykových kasárnách v Hluboké ulici čp. 2.

zajištění prostor pro budoucí tábor

Jeho zřízení iniciovali představitelé krajského závodu ČSSZ, n. p. v Trenčíně, kteří již od března 1950 jednali s představiteli Pověřenectva vnitra a na společné schůzce 6. června 1950 se zavázali provést na vlastní náklady adaptační práce a později ve vlastní režii spravovat i samotný tábor.

Pověřenectvu vnitra (PV) se kromě návrhu krajského závodu (účast na adaptačních pracech) zamlouval i areál kasáren, ve kterém měl být tábor zřízen. Vcházelo se do něj pouze jedním vchodem do nádvoří z ulice, navíc v sousedství byl vojenský autopark, neustále hlídán pohyblivou hlídkou 2 vojáků. Areál budoucího tábora tak poskytoval pouze minimální možnosti útěků.

Jediný problém představoval fakt, že v budově bydlely tři rodiny. PV rozhodlo, aby byly tyto osoby ze státobezpečnostních důvodů vystěhovány a požádalo okresní velitelství SNB, okresní výbor KSS a okresního bezpečnostního referenta, aby jim pomohlo při hledání náhradního ubytování pro tyto rodiny.

Tato, jakási komise, pak obcházela okolní obce a posuzovala, jestli náhodou někdo nemá až příliš mnoho životního prostoru. V obci Opatovce pak zjistili, že zde bydlí Ján Horňák, který jako vdovec "obýva neoprávnene tri miestnosti". Vtrhli do jeho vlastního domu, jednoduše mu dvě místnosti sebrali a nastěhovali do nich jednu rodinu. Podobné praktiky využili zřejmě i při hledáni bytu pro další dvě rodiny.

vznik tábora

Od 18. května 1950 pomáhali při adaptačních pracích i zařazenci TNP Ilava. V polovině června proto pokročily práce natolik, že mohl být zřízen provizorní tábor pro 70 zařazenců.

Aby mohl být tento počáteční stav naplněn, byli do tábora přemístěni zařazenci z detašovaného oddílu při stavbě n. p. ODEVA v Trenčíně, dále 35 zařazenců z TNP Nováky a konečně i práce schopni zařazenci TNP Ilava, který byl v likvidaci. 26. června 1950 pak byl oficiálně zřízen tábor nucené práce.

Správcem tábora se stal št.stržm. Ján Kráľ, hospodářem, účetním a zároveň kancelářským oficientem Ladislav Prepík, pokladníkem strážm. Ondrej Kimák - Fejko a evidenčním referentem št.stržm. Vincenc Pekár. Představitelé táborové správy byli do Trenčína přemístěni ze zrušeného tábora v Ilavě.

zánik tábora

Adaptační práce probíhaly i v dalších měsících a proto komise Krajských národních výborů do tohoto tábora nezařazovaly. Počáteční stav 70 zařazenců se tedy neměnil. Zůstalo stejný po celo dobu existence tábora, tedy až do 31. 10. 1950, kdy tábor po 4 měsících existence zanikl.

Dá se proto předpokládat, že činnost tohoto tábora se nikdy opravdu nerozběhla.

související texty:

TNP Hronec

TNP Ilava

TNP Jáchymovsko

TNP Nováky

TNP Trenčín

TNP Ústí nad Oravou

TNP v Československu

vězeňství - úvodní strana

autor textu: Jerguš Sivoš