TNP Jáchymov - tábory a uranová ruda: TOTALITA

vězeňství

TNP Jáchymovsko - tábory a uranová ruda

Se jménem města Jáchymova jsou v období 1945-1989 spojeny především dva významné pojmy. Vězeňská problematika a těžba uranu. Oba souvisejí s režimem československých komunistů a pomáhají jej přesvědčivě charakterizovat. Vězeňské tábory na Jáchymovsku byly ukázkou represivní povahy režimu, těžba a dodávky uranové rudy Sovětskému svazu pak dokladem jeho naprosté politické nesvéprávnosti a ekonomické neschopnosti.

vězeňské tábory

V počátečním období existence nahrazovaly vězeňské tábory na Jáchymovsku původní pracovní tábory německých válečných zajatců a tábory nucených prací. Jejich specifickým znakem bylo nasazení vězňů většinou na práce v dolech na uranovou rudu.

Životní podmínky vězňů tam byly na jedné straně velmi tvrdé. Vyčerpávající a životu nebezpečná práce v dolech, přísný režim života v táborech a hlad. K výraznému zhoršení došlo zejména po převedení táborů pod pravomoc Ministerstva národní bezpečnosti dnem 1. června 1951.

Na druhé straně v táborech oproti "pevným" věznicím (např. Leopoldov či Mírov) nebyli vězni tak izolováni, existovaly možnosti kontaktu se světem venku pomocí civilních zaměstnanců, různá ekonomická přilepšení z této strany a také snadnější možnost útěku. Takové pokusy byly ale riskantní, hrozilo zastřelení ostrahou a přísné tresty, někdy i tresty absolutní. V letech 1949-1959 se o útěk přesto pokusilo minimálně 584 vězňů.

Z táborů je doložena řada událostí svědčících o hrubém porušování dokonce i tehdejších zákonů. Byly to případy až několikaměsíčního svévolného držení vězňů v trestních "bunkrech" v otřesných životních podmínkách s trvalými zdravotními následky a někdy dokonce končící i smrtí.

Je doloženo až padesátihodinové takřka nepřetržité stání vězňů na mraze na táboře Rovnost v březnu 1953, bití, či zastřelení vězně za nejasných okolností. Příslušníci ostrahy využívali tajných spolupracovníků mezi vězni k inscenování demonstrativních zákroků při pokusech o útěk. Využívali i kriminálních vězňů k šikanování a fyzickému napadání vězňů politických.

uranová ruda

Druhým pojmem spjatým s Jáchymovem je uranová ruda. Její těžba pro vojenské účely začala po roce 1945, kdy pro Sovětský svaz představovaly doly v Jáchymově první otevřené a dosažitelné ložisko připravené k okamžité těžbě. Podíl jáchymovského ložiska na celkové těžbě a vývozu československé uranové rudy do SSSR v letech 1945-1989 v objemu 96660,6 tun uranové rudy nakonec činil jen 7189 tun, ložiska v oblasti Horního Slavkova 2553 tun oproti velkému podílu 41527 tun uranu z oblasti Příbrami.

Sovětský svaz si smluvně zajistil již v roce 1945 na dvacet let veškerý uran v ČSR. Smluvní podmínky zpočátku nebyly pro Československo teoreticky nevýhodné, znamenaly úhradu výrobních nákladů a určitý zisk, ale v průběhu let se pod tlakem SSSR měnily v podmínky prakticky tržní.

Z porovnání skutečných výrobních cen československého uranu se známými světovými prodejními cenami v kterémkoliv období let 1945 - 1989 je patrné, že nepružné socialistické hospodaření nedokázalo prostě produkovat uranovou rudu za konkurenceschopné ceny. SSSR totiž požadoval těžit nejen ložiska rentabilní, ale také zcela ztrátová.

Celkové náklady na těžbu a zpracování téměř sta tisíc tun uranové rudy činily podle oficiálních zdrojů zhruba 67,5 miliard Kčs. Prodejní cena veškeré vyprodukované rudy měla dosáhnout celkové výše 77,5 miliard Kčs. Zisk za československý uran by měl činit cca 10 miliard Kčs. Tento výpočet ovšem nebere v úvahu dotace ceny uranu ve výši až 23,9 miliard Kčs, poskytované v letech 1967-1989 ze státního rozpočtu. Tak by představoval hospodářský výsledek československého uranového průmyslu za léta 1945-1989 ztrátu až 13,9 miliard Kčs.

Připočítáme-li ovšem dodatečné investice do asanace oblastí severních Čech zamořených po těžbě uranu loužením kyselými roztoky ve výši několika desítek miliard Kč, které budou poskytovány ze státního rozpočtu ČR ještě několik dalších desítek let, zvýší se tato ztráta na nejméně 40 miliard Kč. Toto číslo přitom jistě není konečné.

Přehled táborů v oblastech Jáchymova, Horního Slavkova a Příbrami
(za názvem tábora následuje krycí písmeno):

1949 - Trestanecké pracovní tábory

1951 - Pracovní útvary vězňů

1. 6. 1954 - Nápravně pracovní tábory MV

1. 3. 1961 - Útvary nápravných zařízení MV