založení objektového svazku

První odbor hlavní správy kontrarozvědky (II. správa) založil na ČST již 26. března 1971 příslušný objektový svazek, který byl v rámci reorganizace aparátu Federálního ministerstva vnitra v roce 1974 předán na 2. oddělení 3. odboru nově vzniklé správy kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem (X. správa).

V posledním roce normalizačního režimu tento svazek vedlo 4. oddělení 11. odboru hlavní správy kontrarozvědky (opět II. správa), kde bylo také s největší pravděpodobností jeho patnáct dílů (včetně finančních dokladů) počátkem prosince 1989 zničeno.

kontrarozvědná ochrana ČST

Výše uvedené útvary Státní bezpečnosti prováděly tzv. kontrarozvědnou ochranu Československé televize. Co to teoreticky znamenalo, vysvětluje diplomová práce absolventa fakulty StB Vysoké školy SNB kpt. Jána Čikoše z roku 1985/86 Systém opatření a úkoly orgánů StB při kontrarozvědné ochraně hromadných sdělovacích prostředků se zaměřením na Československý rozhlas a televizi.

Státní bezpečnost realizovala kontrolu ČST "objektovým" způsobem. "Jeho výhodou je možnost získání komplexní [znalosti] operativní situace v objektech... Čs. televize, umožňuje soustředit činnost agenturní a důvěrnické sítě na nejdůležitější a nejvíce ohrožené útvary, úseky, hlavní redakce a tím efektivně odhalovat, předcházet, zamezovat podvratnou činnost protivníka a preventivně působit vůči negativním jevům."

Teorie státobezpečnostní činnosti uváděla, že prameny, z nichž orgány StB získávaly informace, byly různé a dělily se na prvotní a druhotné. "Mezi prvotní patří zprávy agentů, důvěrníků, oznámení občanů, poznatky a hlášení pracovníků sledování, zprávy operativně technických prostředků a osob, které bezprostředně pozorují protivníka a vstupují s ním do přímého kontaktu, nebo mají možnost pozorovat události probíhající v jeho prostředí. Mezi druhotné prameny patří materiály informačních a analytických služeb, směrnice..."

dokonalá znalost prostředí

Při sledování operativní situace v ČST měli příslušníci StB vycházet z "hluboké" analýzy objektu, tj. organizace a členění "chráněného" objektu, jeho vnitřních a vnějších vazeb, včetně vztahů do zahraničí, z náplně práce jednotlivých článků objektu, znalosti státního, hospodářského a služebního tajemství, z přehledu "zranitelných" míst a jejich zabezpečení.

Součástí analýzy byla důkladná znalost "kádrové struktury" objektu ČST, která předpokládala vypracování rozboru sociální a politické struktury zaměstnanců, včetně vízových cizinců a osob bez státní příslušnosti zaměstnaných v objektu, znalost charakteru, postavení a úkolů společenských organizací a jejich vlivu na zaměstnance.

hlavní úkol StB v ČST

Úkolem s jednoznačnou státobezpečnostní povahou pak bylo: "Zjištění osob ohrožujících vnitřní pořádek a bezpečnost státu (tzv. evidované či nepřátelské osoby - pozn. paž), jejich kategorizace, rozmístění, styky a vztahy na nepřátelské prostředí mimo objekt, zjištění osob majících styky do kapitalistických států, zjištění bývalých zaměstnanců, kteří byli propuštěni pro závadovou činnost, nebo emigrovali a jejich spojení do objektu, přehled osob určených pro styk se státním, hospodářským a služebním tajemstvím, zhodnocení předmětu zájmu vnitřního a vnějšího protivníka o objekt a jednotlivé pracovníky."

Politicko-bezpečnostní úloha politické policie při "ochraně" ČST byla dána požadavkem "vytvoření spolehlivé bariéry směrující k předcházení možných záměrů protivníka v obhospodařovaných objektech a na druhé straně pak odhalování, předcházení a zamezování konkrétní podvratné činnosti".

následující část:

působení StB uvnitř ČST

související texty:

normalizace

StB v ČST - úvodní část

StB - úvodní část

autor textu: Pavel Žáček (paž)

použitá literatura: 85