Jsou informace ve svazcích Státní bezpečnosti pravdivé?

Tyto dokumenty vznikaly v době, kdy tu byla vláda KSČ na věčné časy. Proto nelze připustit myšlenku, že by StB do tehdy vznikajících svazků záměrně zanášela informace jen proto, že to bude za dvacet let po změně režimu zajímat novináře.

Svazky však mohou obsahovat polopravdy a nesmysly, což bylo dáno tím, že StB nezískala vždy kvalitní spolupracovníky a neměla tak kvalitní informace. Nebo příslušník StB, který je zapisoval, nebyl na takové intelektuální úrovni, aby je správně zpracoval.

Pokud se StB zaměřila na jednotlivce nebo skupinu, pak se dokázala k důležitým a relevantním informacím dostat. Mohla totiž kombinovat několik věcí najednou. Mohla odposlouchávat telefony, mohla odposlouchávat byty, mohla nasadit několik tajných spolupracovníků.

Je možné, že si pracovníci StB informace ve svazcích upravovali?

Ta možnost je minimální. Můžeme si položit otázku - proč by to dělali?

Mohl si příslušník StB informace vymyslet, aby tzv. vykazoval činnost?

To je téměř vyloučené. Státní bezpečnost měla mnoho mechanismů, jak zabránit právě tomu, aby si příslušník StB informace vymýšlel nebo přikrášloval. Takového člověka ve svých řadách by velmi rychle odhalili.

Příslušník StB, který kvalitní informaci získal, ji předal svému nadřízenému. Ten tu zprávu vzal a bez vědomí podřízeného příslušníka StB šel na kontrolní schůzku s tajným spolupracovníkem - autorem informace, kde zjišťoval, zda dotyčnou informaci předal.

Čím byla zpráva důležitější a kvalitnější, tím lákavější pro nadřízeného pracovníka StB bylo zjistit, zda je pravdivá.

Mohl si tajný spolupracovník vědomě vymýšlet?

Mohl a často se to i stávalo. Výmysly však byly poměrně brzy odhaleny. Nejméně jednou za půl roku proběhla prověrka tajného spolupracovníka. Za prověřovaným spolupracovníkem poslali na návštěvu jiného tajného spolupracovníka, aby zjistil, co prověřovaný zamýšlí a zda neudržuje spojení do zahraničí. Zároveň mu do bytu nasadili prostorový odposlech.

Potom stačilo porovnat zprávu prověřovaného spolupracovníka s odposlechnutou nahrávkou, aby se zjistilo, zda jim říká všechno. Šlo o standardní kontrolu.

Můžeme dnes zpochybnit evidování tajného spolupracovníka?

Tajní spolupracovníci byli zapisováni do Registru svazků. Pokud je tam pravé jméno spolupracovníka, jeho krycí jméno, typ spolupráce a pokud je tam razítko je jasné, že byl evidován. Ovšem nevypovídá to nic o kvalitě spolupráce.

Představte si Registr svazků jako telefonní seznam. Všichni lidé, kteří jsou v telefonním seznamu, mají telefon. Vůbec nic to však nevypovídá o tom, jak často ho používají a komu telefonují.

Registr svazků je seznam lidí, kteří jsou nějak evidováni. O míře jejich spolupráce to nic nevypovídá. O tom vypovídá až samotný svazek.

Komu jsou materiály StB přístupné?

Dokumenty jsou přístupné komukoli. Kdokoliv si může od odboru archivu bezpečnostních složek Ministerstva vnitra vyžádat jakýkoli svazek, který je archivován.

Jaký je rozdíl mezi zpřístupněním dokumentu a jeho zveřejněním?

Podle zákona č. 499/2004 Sb. může každý badatel číst jakékoliv informace z materiálů StB včetně osobních dat a citlivých osobních údajů. Neznamená to ale, že je smí zveřejnit.

Pokud je zveřejní, pak je ochrana citlivých dat jiná a on se vystavuje postihu za zveřejnění, nikoli za to, že si je přečetl.

Systém je nastaven takto, protože kdyby by měly být dokumenty upravovány, tak by se práce v archivech úplně zastavila a nebylo by co zkoumat. Každý list, který by ten badatel měl dostat, by někdo předtím musel vidět a upravit. A pokud by to bylo na mikrofiši, tak s tím už nejde dělat vůbec nic.

To byla jediná cesta jak maximálně otevřít archivy, aby se v nich dalo bádat.

Co má na starosti skupina digitalizace ABS MV?

Tento specializovaný odbor poskytuje servis novinářům, badatelům, spisovatelům či dokumentaristům, kteří využívají na základě zákona č. 499/2004 Sb. možnosti studovat materiály vzniklé z činnosti Státní bezpečnosti. Zároveň poskytuje servis a pomoc při výuce na školách, při výrobě filmů, aby měli kvalitní podklady, a aby se v té problematice trochu vyznali.

Do jaké míry je archiv StB zpracován a prozkoumán?

Prozkoumán je zlomek dokumentů. Například z osmdesátých let je zpracováno velice málo archiválií.

Skrývá archiv StB něco výbušného?

Malé promile takových materiálů se tam může nacházet. V archivu jsou ale také materiály, které se vztahují k bezpečnosti státu. Nebo tam jsou plány současných ambasád, a to není dobré zveřejňovat. Takové dokumenty jsou dle zákona pečlivě vyčleněné.

Proč tajný spolupracovník často vyhrál soud s Ministerstvem vnitra?

Je to hlavně proto, že bývalé vedení Archivu Ministerstva vnitra nevyužilo všechno co v tom archivu má. Nejde jen o samotný svazek. Soud bere v úvahu všechny důkazy. Informace, které spolupracovník kdysi předal, se dají porovnat proti sobě.

Představte si situaci, kdy na určitou schůzku přijde pět lidí. Na tři z nich StB vede svazek jako na sledovanou osobu a mezi ně přijde ještě tajný spolupracovník. Ten podal zprávu a soudu se dají dnes předložit nejen jeho materiály, ale můžete ty lidi pozvat jako svědky k soudu, aby dosvědčili, zda byla zpráva pravdivá. A různou kombinací různých pramenů se dá tajný spolupracovník ze své spolupráce usvědčit, pokud se pustí do soudního sporu.

Jak hodnotíte schopnost novinářů svazky StB interpretovat?

Problém je že mezi novináři nejsou specialisté na tuto problematiku. Materie Státní bezpečnosti je složitá. StB sama měla poměrně složitou strukturu a některé její části, jako rozvědka, měly strukturu zakonspirovanější a složitější a bez znalostí, jak spisy vznikaly a jak byly ukládány do archivu, badatel často nerozpozná, zda jde o zprávu z odposlechu nebo od tajného spolupracovníka.

Je vůbec možné činnost tajných spolupracovníků StB bagatelizovat?

Státní bezpečnost nebyla žádným spolkem včelařů. Byla to totalitní policie, která má na svědomí stovky životů, desetitisíce lidí ve vězení, zničené celé generace. Bez tajných donašečů by Státní bezpečnost byla slepá a hluchá.

související texty:

druhy svazků

StB - úvodní část

autor textu: Daniel Růžička

Zpracováno ve spolupráci s Radkem Schovánkem, vedoucím skupiny digitalizace Odboru Archivu bezpečnostních složek Ministerstva vnitra ČR