zařazování úředníků do výroby

14. prosince 1948 vydala vláda usnesení o zařazení 65 000 zaměstnanců státní správy do výroby. Výsledek byl však hubený.

Narazil na odpor ministerstev i na nezájem podniků o lidi nekvalifikované v oboru a většinou pokročilého věku. Do výroby tehdy přešla pouze necelá třetina plánovaného počtu.

"akce 77"

V roce 1951 v souvislosti se zvýšením hospodářských úkolů motivovaných vojenskými plány SSSR požadoval průmysl desetitisíce nových pracovních sil. Proto byla vyhlášena tzv. "akce 77", v rámci které mělo být 77 000 úředníků přesunuto do výrobního procesu.

Tato akce byla mnohem úspěšnější než pokusy zmíněné v předchozím odstavci. Ti, kteří neodešli dobrovolně byli propuštěni a zařazeni do továren.

Touto akcí nesledovali komunisté jen zajištění nových pracovních sil ve zbrojní výrobě, ale ve skutečnosti se jednalo o politické čistky. Existovala řada případů, kdy byli jednotlivci prohlášeni za politicky nespolehlivé a ihned propuštěni.

propagace akce v médiích

Na toto téma byl natočen propagační film "Pan Novák" s Jindřichem Plachtou v hlavní roli.

Výměnu úředníků za politicky spolehlivé
prováděli komunisté těmito způsoby:

• reorganizací úřadů

  Ta začala již 1. ledna 1949 zřízením krajských národních výborů a pokračovala vznikem, reorganizací nebo zrušením různých ministertev a dalších státních úřadů.




• zrušením tzv. definitivy

  Komunistická moc vymýšlela řadu opatření k potlačení společenské suverenity úřednictva, aby mohla bez právních překážek provádět čistky. Jedním z těchto opatření bylo zrušení definitivy, která státnímu zaměstnanci zajišťovala trvalý pracovní poměr a ochranu před propuštěním z politických důvodů.




• nástupem nových "odborníků"

  Podle nově zavedených pravidel se při obsazování funkcí nemuselo přihlížet k dosaženému vzdělání. Znamenalo to, že jakoukoli funkci, vyjma lékařů, mohl dělat kdokoli aniž by měl k tomu přiměřené vzdělání.
  
  Po absolvování několikatýdenního politického kursu mohl nastoupit "třídně uvědomělý" dělník (tzv. "dělnický kádr") na kteroukoli řídící funkci. Za tímto účelem vznikaly ve všech institucích kádrové a školní odbory, oddělení a referáty, které vybíraly a školily dělnické kádry.
  
  Dělníci nastupovali do armády, bezpečnosti, justice nebo do čela továren či zemědělských družstev. Zde pak měli privilegovaná postavení. Dle neoficiálních údajů muselo odejít ze státní služby (a přejít do výroby) 51 215 úředníků.

[ma]