internace a úraz

V ten samý den, kdy byla u něho provedena prohlídka, byl Jan Ruml při předvádění na místní policejní stanici těžce zraněn za neznámých okolností. Přivolaná sanitka odvezla zraněného do fakultní nemocnice v Plzni, kde strávil 2 dny.

Poté byl zajištěn a přeložen na uzavřené nemocniční oddělení. Stále nemohl být, kvůli svému zdravotnímu stavu, zatčen. Až o pár dní později byl po nedostačující lékařské prohlídce ihned zatčen a převezen sanitním vozem do vězeňské nemocnice v Plzni, neboť nutně potřeboval další lékařskou péči.

trestní oznámení

Trestní oznámení proti němu a Františku Zichovi bylo vypracováno zejména na základě výpovědí svědků přítomných na schůzi JSČZ dne 9.1. 1950. Některé výpovědi rolníků byly vynucené a úmyslně překroucené příslušníky SNB.

Oba byli obviněni z toho, že ovlivňovali rolníky na schůzi, aby smlouvy nepodepsali. Dále pak, že zatajili velké množství obilí, které měli nabídnout k náhradnímu plnění za nedodané brambory.

soudní líčení odkládáno

Z důvodu špatného zdravotního stavu Jana Rumla bylo soudní líčení s oběma "kulaky" neustále odkládáno.

Jan Ruml utrpěl již zmíněného 24.1. 1950 vážné poranění hlavy, ale sám si nepamatoval, kdo nebo co mu způsobilo tento úraz. Státní bezpečnost přišla s nedůvěryhodnou verzí, že byl zraněn telefonním drátem, který se přetrhl díky silnému větru a následně se zachytil za projíždějící auto.

Jako nejpravděpodobnější se tedy jeví verze, že byl při předvádění fyzicky napaden příslušníkem SNB. Tuto verzi ale nelze s určitostí potvrdit, protože jediným doloženým očitým svědkem této události byl právě příslušník SNB, který se ale nikdy k žádnému fyzickému násilí nedoznal. Bezpečnostní složky tuto událost zahladily a dále nevyšetřovaly.

první soudní líčení

Po téměř třech měsících bylo rozhodnuto, že nelze soudní líčení už dále odkládat vzhledem k tomu, že spolu s ním byl ve vazbě zmíněný F. Zich. Dále pak podle lékařů nebyla šance, že by se jeho zdravotní stav v nejbližší budoucnosti výrazně zlepšil.

První soudní přelíčení proběhlo 17.5. 1950 u okresního soudu v Plzni. Soud byl po celodenním jednání odročen vzhledem k tomu, že obě strany, obhájci i prokurátor, požadovali další doplnění celého případu. Obžalovaní i přes výtky obhájců zůstali ve vazbě.

další zhoršení zdravotního stavu

Před konáním druhého stání obhájce Jana Rumla požádal soud, aby byl propuštěn z vazby a souzen na svobodě. Učinil tak z toho důvodu, že stav J. Rumla se po mírném zlepšení z předcházejících měsíců opět zhoršil.

Jan Ruml trpěl arteriosklerosou spojenou s arteriosklerosou mozkových cév. Dále měl vysoký krevní tlak, často trpěl bolestmi hlavy , chvěním celého těla atd. I přes všechny tyto zdravotní komplikace byl nadále nucen zůstat ve vazbě ve věznici krajského soudu v Plzni.

druhé soudní líčení a rozsudek

Další přelíčení u okresního soudu v Plzni proběhlo 19. 7. 1950. Soud pokračoval výpověďmi dalších svědků. Kromě rolníků přítomných na schůzi v lednu 1950 před soudem ještě vypovídali členové komisí, kteří dne 24. 1. 1950 zjišťovali stav zásob obilí u obžalovaných.

Na konci přelíčení byl vynesen rozsudek, který vycházel především z dojmů a hypotetických úvah svědků, kteří se nezúčastnili inkriminované schůze.

František Zich byl odsouzen k 6 letům a Jan Ruml ke 3 letům vězení. U Jana Rumla byl brán ohled na jeho zdravotní stav, a proto mu soud vyměřil trest pod sazbou. Trestní sazba u tohoto zločinu se pohybovala v rozmezí 5 až 10 let.

odvolání se proti rozsudku

Oba obžalovaní se proti rozsudku okresního soudu odvolali. Okresní prokurátor učinil totéž, protože podle jeho mínění byly tresty nedostačující. Odvolací soud potvrdil všechny předchozí trestné činy. Oproti okresnímu soudu ale nebral v úvahu polehčující okolnosti, které jim byli přiznány.

Františku Zichovi byl trest zvýšen na 8 let a Janu Rumlovi na 5 let vězení. Oba zůstali ve vazební věznici krajského soudu v Plzni až do doby než bylo rozhodnuto o místě jejich výkonu trestu.

ve Valdicích a žádost o milost

Jan Ruml byl v polovině února 1951 převezen do Valdic, kde bylo zvláštní oddělení pro choré a přestárlé vězně. Jeho zdravotní stav se i přes kvalitnější péči oproti vazební věznici v Plzni téměř nezlepšoval.

V průběhu června byl proto pracovníky vězeňské správy upozorněn na možnost propuštění z trestu v rámci akce D-ch vězni, která se týkala věznů se zdravotní klasifikací "D"(neschopen práce). J. Ruml si napsal žádost o milost prezidentu republiky a odevzdal ji v kanceláři výkonu trestu SVS Valdice.

Pracovníci vězeňské správy nedoporučili tuto žádost podstoupit prezidentovi, neboť podle jejich názoru neměl kladný vztah k lidově demokratickému zřízení. Podmínečné propuštění u něho nepřipadalo v úvahu, neboť ještě neodpykal potřebnou polovinu trestu.

Byla tu ještě možnost přerušení trestu z důvodů vážné nemoci. K tomuto kroku nemělo výhrady ani samotné Velitelství SVS Valdice.

úmrtí

K přerušení trestu už ale nedošlo, protože tato možnost přišla až příliš pozdě.

Jan Ruml zemřel dne 28. prosince 1951 v 6,30 hodin ve Valdicích ve zdejším ústavu. Příčinou smrti bylo srdeční selhání, způsobené zejména vysokým krevním tlakem.

související texty:

kolektivizace v Chrástu u Plzně

perzekuce

možné okolnosti zranění

posudek soudních znalců

návštěvní kniha

rolník jan Ruml - úvodní strana

příběhy - úvodní strana

vzpomínky pamětníků - úvodní strana

autor textu: Václav Ruml