Chrást u Plzně čp. 16, okres Plzeň-sever (Plzeň-venkov do r. 1960)

Rolník Jan Ruml (29.8.1890 - 28.12.1951) pocházel z vážené selské rodiny z Chrástu u Plzně. Po první světové válce převzal od svého otce plnou odpovědnost za chod celého hospodářství. Spolu se svým synem Václavem Rumlem hospodařil na 28 ha zemědělské půdy. Byl největším sedlákem v obci.

zemědělské aktivity

Jan Ruml se specializoval hlavně na chov hovězího dobytka, na produkci masa a mléka. Podle údajů z hospodářského výkazu z roku 1948 vlastnil 18 kusů hovězího dobytka, 3 koně, 16 prasat, 5 ovcí, 87 kusů drůbeže, 13 kachen a 4 husy.

Jeho hospodářství zahrnovalo obytné stavení, stáje pro koně a skot, chlévy pro vepře a ostatní zvířectvo. V zadní části jeho pozemku stála stodola, kde byly umístěny především zemědělské stroje a nářadí. Stodola ve směru na Dolany byla využívána především pro uskladnění obilí.

V rámci rostlinné výroby pěstoval krmivo pro hospodářské zvířectvo jako oves, jetel, vojtěšku, kukuřici a další krmné plodiny, dále pak pšenici, ječmen, žito, brambory a luštěniny.

Hospodářství obdělával párem koní, traktorem zn. MBA Diesel a rozsáhlým strojovým parkem.

Jeho hospodářství zahrnovalo obytné stavení, stáje pro koně a skot, chlévy pro vepře a ostatní zvířectvo. V zadní části jeho pozemku stála stodola, kde byly umístěny především zemědělské stroje a nářadí. Stodola ve směru na Dolany byla využívána především pro uskladnění obilí.

politické aktivity

Mimo hospodářství se velmi politicky angažoval v místní samosprávě obce stejně jako jeho předkové. Po dvě desetiletí byl členem místního obecního zastupitelstva za stranu agrární, přičemž v letech 1932 až 1935 zastával úřad starosty. V roce 1935 se funkce vzdal z důvodu zvolení do okresního zastupitelstva.

Během 2. světové války Jan Ruml významně podporoval naturáliemi celou řadu spoluobčanů. Po dlouhotrvající válce, kdy se potýkal s nedostatkem pracovních sil, krmiva pro dobytek, hnojiv a dalších potřeb pro zemědělce očekával, že se jeho situace zlepší a bude moci začít s poválečnou obnovou svého hospodářství.

Po roce 1945 se již tolik politicky neangažoval vzhledem ke svému věku a soustředil svou pozornost především na rozvoj rodinného podniku.

• 1923-1935
  člen místního obecního zastupitelstva za stranu agrární
• 1932-1935
  starosta obce Chrást
• 1935-1938
  člen okresního zastupitelstva Plzeň-venkov
• po roce 1945
  člen Československé strany lidové



• člen místního JSČZ
• dlouholetý a vážený člen hospodářského družstva Plzeň

Přestože nezastával žádné vysoké funkce, jeho vliv v obci byl stále velmi patrný. Spolu s rolníkem Františkem Zichem, jeho dlouholetým přítelem, měl hlavní slovo na místních schůzích Jednotného svazu československých zemědělců (JSČZ).

Tato skutečnost vedla k tomu, že po Únoru 1948 se stal pro komunisty nepohodlný. Postupně byl na něho a ostatní velké rolníky v obci vyvíjen tlak v podobě stanovení neúměrně vysokých povinných dodávek. Pod záminkou neplnění těchto kvót je Jan Ruml v lednu 1950 zatčen a při předvádění na policejní stanici těžce zraněn za neznámých okolností.

Tímto dnem, který v sobě dodnes skrývá řadu otazníků, začínají pohnuté poslední dva roky jeho života. Dva roky plné soudních líčení a věznění, které jsou ovlivněny velmi špatným zdravotním stavem Jana Rumla a které končí jeho smrtí ve vězeňském ústavu ve Valdicích u Jičína.

související texty:

kolektivizace v Chrástu u Plzně

perzekuce

možné okolnosti zranění

posudek soudních znalců

návštěvní kniha

počátky združstevňování... - diplomová práce Václava Rumla

kolektivizace

typy JZD

příběhy - úvodní strana

vzpomínky pamětníků - úvodní strana

autor textu: Václav Ruml