vzpomíná František K.

"Během února a začátkem března vrcholila polární noc. I když jsme měli dvojitá okna, do poloviny zaplněná pilinami a neustále se topilo ve dvou kamnech metrovými poleny, teplota byla v noci stále -22 stupňů Celsia. Když později svítilo slunce tak teplota stoupla na -15 st. C. V takovém prostředí musí být příprava na spánek dokonalá.

S přítelem, učitelem Slavíkem z Prešova, jsme vytvořili dvojici. Oblečení do vatovaných šatů, na nohách onuce, ušanka na hlavě a pod sebe jsme si dali kožich. Do jednoho rukávu jsme si strčili nohy, přitlačili jsme se na sebe a přikryli se druhým kožichem."

[pj]