Jestliže chceme pochopit metody výslechů internovaných s cílem dokázat jim předem stanovenou vinu, potom je třeba připomenout učitele těchto vyšetřovatelů.

Jeden z předních velitelů Čeky M. Lacis dal svým podřízeným pro postup proti "kontrarevolučním živlům" tento návod:

"My nyní ničíme buržoasii jako třídu. Vy nepotřebujete zjišťovat jestli ten či onen jednal slovem nebo činem proti zájmu sovětské moci. První na co se musíte zatknutého zeptat je - ke které třídě patří, jaké má vzdělání a jaké má povolání. Tyto otázky musí rozhodnout o osudu obžalovaného".

O 25 let později prováděli příslušníci NKVD výslechy našich občanů, inspirováni revolučním heslem Zinovjeva:

"Buržoasie zabíjí jednotlivce, ale my hubíme celé třídy."

Zatím je ještě nezabíjeli ani nehubili aspoň ne v celých třídách. Tuto nepříjemnou "činnost" přenechali povětrnostním vlivům, hladu a nemocem.

Zajímavé jsou svědectví o výsleších. Občané německé a maďarské národnosti byli vyslýcháni způsobem, jakoby samotná národnost byla trestuhodným podílem na fašistickém válečném běsnění.

Netřeba připomínat, že skuteční viníci a kolaboranti nečekali až si jich při přechodu fronty všimnou příslušníci NKVD a byli již tou dobou dávno za hranicemi.

Prostí lidé politicky neangažovaní, neměli ponětí o kolektivní vině, valící se na jejich nic netušící hlavy. Výslechy byly vedeny přesně v tomto duchu. Tlumočníci byli spíše výjimkou než pravidlem.

Dle svědectví se výslechy často konaly pod psychickým a fyzickým nátlakem, výhrůžkami i přímým vydíráním. Internovaní mnohokrát podepisovali, netušíc obsah sepsané výpovědi.

Teprve potom pochopili podvod s třídenní prací, brigádou nebo pomocí. Pochopili, že šlo o záminku jak je bez paniky dostat do vězení a potom je v tichosti nasměrovat dále na východ. Pod záminkou, že vezou zločince, naplnit pracovní tábory rozlehlého SSSR.

Naplnit megalomanské mechanismy, na kterých stály zázraky sovětské společnosti - železnice, kanály, elektrárny, ocelárny, doly... Monstra, oživené těly bezprávných lidských bytostí.

[pj]