Je příznačné pro komunistickou moc, že na naplnění dobytčích vagónů použili primitivní lest a zneužili přirozenou snahu lidí pomoci při obnově země.

Tisíce nešťastníků byly vyzvány na opravu mostů, cest a železničních tratí. Prostí a ochotní řemeslníci, zemědělci a dělníci se shromažďovali na určených místech, mnozí i s vlastním pracovním nářadím.

15. listopadu 1944 vzali Sověti Štefana Cs. z Biela na tři dny, aby pomohl v SSSR. Jde o jeden z prvních případů podlého vylákání člověka na brigádu a vzápětí jeho internace. Bylo mu 20 let a sloužil na železnici v Čope. Třídenní brigáda se změnila na 5 leté peklo v Gulagu.

Po skončení války se unavení, ale nadšení lidé vraceli přímo z předních linií. Doma, vítězná armáda už ve velkém "odstraňovala následky bojů" a organizovala "brigády na 3 dny" při budování zničeného mostu.

Posbírali muže v slabém oblečení, bez možnosti rozloučit se s rodinou. Nikdo z těchto mužů, chlapců a žen tehdy ještě netušil, že to bude hrůzostrašná brigáda daleko od domova, která potrvá pět i více let.

vzpomíná Július K. z Královského Chlmce

"14.dubna 1945 jsem byl vyzván na dvoudenní práci při opravě mostu a cest zničených válkou. Byl jsem odvlečen na nucené práce do SSSR. V Moskoviči jsem pracoval na výrobě betonových sloupů. Vrátil jsem se 12.7.1948".

vzpomíná Elena P. ze Smolníka

která nikdy nezapomene na 17. únor 1945. V tento den posbírali lidi na práci, bylo třeba vyrovnat cestu do Košic. 150 občanů se dobrovolně přihlásilo na NKVD. Všechny zajistili a domů je již nepustili. Bylo jí tenkrát 17 let a domů se vrátila po pěti letech, následkem věznění nikdy nemohla mít děti.

[pj]