"...Co do principu, nepokládám komunism za ideál sociální a socialistický, jestli se komunismem rozumí rovnost hospodářská a sociální naprostá. Normální stav společnosti politický a sociální nedá se uskutečnit bez silného individualismu, to jest bez svobodné iniciativy jednotlivců, a to prakticky znamená takový režim, který umožňuje rozvoj rozmanitých individualit, fysicky i duchovně od přírody nestejně nadaných. Nestejná je situace každého individua ve společnosti, nestejné je jeho okolí společenské, jednotlivec nejlépe dovede využít svých vlastních sil a sil svého okolí podle vlastního uznání. Rozhoduje-li o člověku člověk jiný a vede-li, je nebezpečí, že se všech sil vedeného náležitě nevyužije. To vidět všude a vidět to politicky ve všech formách vlády, v nichž se vyvinul silnější centralism. A komunism je právě centralistický."

"Zejména centralism bolševický je velmi tuhý, je to režim abstraktní, dedukovaný z these a násilně prováděný. Bolševism je absolutistická diktatura jednoho a jeho pomocníků, bolševism je neomylnický a inkvisitorský a právě proto nemá s vědou a s filosofií vědeckou nic společného. Věda tak jako demokracie, je bez svobody nemožná."

Tomáš Garrigue Masaryk (1850-1937), první prezident Československa v knize Světová revoluce, 1930

"Nejdivnější a nejnelidštější na komunismu je jeho zvláštní pochmurnost. Čím hůře, tím lépe: porazí-li cyklista hluchou babičku, je to důkaz zpuchřelosti dnešního řádu, strčí-li dělník prst do koleček stroje, nerozmačkají mu jeho prst kolečka, nýbrž měšťáci, a k tomu ještě s krvežíznivou rozkoší. Srdce všech lidí, kteří z těch či oněch osobních příčin nejsou komunisty, jsou zhovadilá a hnusná jako vřed, není dobrého chlupu na celém dnešním řádu - co je, je špatné...."

"Nenávist, neznalost, zásadní nedůvěra, to je psychický svět komunismu - lékařská diagnoza by řekla, že je to patologický negativismus...."

Karel Čapek (1890-1938), spisovatel, dramatik, novinář a redaktor LN, představitel pragmatismu

"... komunismus má dva pytle, do nichž utřiďuje člověka. V jednom má proletáře, který se odsud vyhrne a udělá revoluci. V druhém je buržoa, který pak má být potlučen a vytlučen. Do toho druhého pytle hází tedy komunista všechno, co není organizováno ve straně a znamenitě si tím zjedušuje obraz světa"

"Nejsem tedy komunistou, protože mám rád člověka, protože mám větší úctu a lásku k dílu než k jakékoliv moci."

Josef Čapek (1887-1945), malíř, spisovatel, společně s bratrem Karlem napsal několik dramat

"Nevěřím,že se jednou podaří proměniti svět v jedinou velkou jídelnu a noclehárnu pro lidi, zbavené všeho, co by jim patřilo, bydlící ve městě tak jako pes ve stepi, že jednou bude chodit člověk v kalhotech, poskytnutých mu státem, a smrkati do státního kapesníku."

"Člověk vždy bude mít rád dveře u svého bytu a plůtek u své zahrady. Bojovati proti tomuto přirozenému individualismu jest podnikem tak odvážným jako bojovati proti zákonu gravitace."

"Komunismus - toť hned od počátku mystické dogma."

"Komunismus, který podle teorie nemůže býti uskutečněn jinak než revolucí a diktaturou, která má potrvati po celou jednu generaci, bere životu jeho přirozený vzrůst a vývoj a chce vše vtlačit do suchého řečiště jedné teorie, které je vždy jednostrannější a šedivější než život."

Ferdinand Peroutka (1895-1978), spisovatel a novinář, vydavatel časopisu "Přítomnost

"...Aneb je zapotřebí, aby se zavedla pravá demokracie, a ta vyloučila i záměry rušit přirozené rozdíly mezi lidmi, jak tomu chtěly socialistické školy ve Francii, po vzoru hraběte St. Simona, Fouriera a také Proudhona i dalších.

Takové nauky, i když nevedly přímo k paradoxům, jakými jsou vykřikované věty "la propriété c'est le vol" (majetek je krádež), které důsledně uplatněné vedou ke komunismu, jakožto svému poslednímu cíli. Tento, i kdyby byl uplatňován pouze za jedné generace, vedl by ke "zhovadilostem".

Příčiny nemusím podrobně vysvětlovat. Domyslí si je každý, kdo jen trochu myslí. Mám ale za to, že proti komunismu jako nauce horlit není třeba. Sám náš sedlák, který něco vlastní, postavil by se proti hlasatelům takové nauky co nejrozhodněji."

František Palacký (1798-1876), historik, politik a spisovatel

"Nebyl jsem komunistou ani za těch prvních dnů revoluce, slyším raději slovo svoboda než diktatura, slovo člověk raději než masa, slova proletariát může být hanebně zneužíváno, praporem třídní nenávisti zvlčile máváno...."

Fráňa Šrámek (1877-1952), básník, dramatik a spisovatel

"Nejsem komunistou, protože jsem realistou."

"Komunism, jenž má zorganizovat lidstvo k bratrství, nemůže být vykupován řekami krve. Kdo chce do lidí vpravit násilím, co není v jejich hlavách a srdcích, je šílenec a zločinec zároveň..."

Jan Herben (1857-1936), spisovatel, vydavatel časopisu "Čas"

"Kdybych byl komunistou, byl bych věčně střízlivým, kritickým, snad i skeptickým."

František Langer (1888-1965), dramatik a spisovatel

"Přijde den, kdy bude v celém civilizovaném světě nade všechnu pochybnost uznáno, že potlačení bolševismu při jeho zrodu by bývalo nesmírným požehnáním pro lidstvo." (1953)

Sir Winston Leonard Spencer-Churchill (1874-1965), britský politik, premiér Spojeného království

"Lžou všichni bez výjimky, to je společný rys všech komunistů, zejména ruských. Mou největší chybou bylo, že jsem do poslední chvíle odmítal věřit, že mne Stalin chladnokrevně a cynicky obelhal, jak v roce 1935, tak později, a že jeho ujišťování mně i Masarykovi bylo úmyslným a cílevědomým podvodem."  (1948)

Edvard Beneš (1884-1948), prezident

[ma]