Kolektivizace venkova |
obec Lužice u Hodonína |
Obec Lužice leží v mírně zvlněné úrodné krajině Dolnomoravského úvalu na pravém břehu řeky Moravy, 4 kilometry jihozápadně od Hodonína. Je obklopena višňovými, broskvovými a jabloňovými sady a vinicemi. K podzemnímu bohatství patří naleziště ropy, zemního plynu a lignitu. Dominantou obce jsou kostel, dostavěný v roce 1874 a nově zrekonstruované společensko kulturní centrum Starý kvartýr. Rozloha obce je 752 hektarů z čehož 543 hektarů zabírá zemědělská půda. Zemědělství proto v dějinách obce hrálo velkou roli. Podnikání v zemědělství se rozvíjí krátce po zrušení roboty (1848). Začíná se tu pěstovat cukrovka, jetel, brambory a vojtěška. Postupně byly rozorány pastviny a odvodněny louky. Modernizovaly se zemědělské nástroje a začaly být používány stroje. Velký pokrok zaznamenalo zemědělské vzdělávání. Rozvoj v hospodaření přerušila 1. světová válka. Zhoršily se zásobovací poměry. |
Po válce se rozvíjel chov hospodářského zvířectva, ve dvacátých letech byly zalesněny pozemky v okolí. V polovině 20. let 20. století stále více lidí hledá zaměstnání v lužických sklárnách, dolech a hodonínských továrnách. Rolnický stav v Lužici je ohrožen. Ve 30. letech 20. století vznikají malozemědělské usedlosti. V době protektorátu musí všichni pěstitelé a chovatelé odvádět povinné dávky. Dochází k perzekucím za zatajené zásoby. Po skončení druhé světové války žádná lužická zemědělská rodina nežila v přepychu. Těžce vydělané peníze ze zemědělského hospodaření sloužily sotva k obživě a investování zpět do zemědělství - do osiv, hnojiva, strojů a hlavně do rezervy pro neúrodné roky. V září 1950 je v Lužici založeno zemědělské družstvo se všemi důsledky. |
|
související texty: |
autor textu: Daniel Růžička autoři textů děkují obyvatelům obce za poskytnutá svědectví, zvláště pak místostarostce paní Janě Ambrožové za organizaci setkání |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |