drama

V této oblasti je zahrnuta řada rozličných témat:

Zachycení každodenního života ve zdánlivě všední realitě zastupují např. Pavel Blumenfeld "Lidé jako ty" - 1960, Jiří Hanibal, Štěpán Skalský "Všude žijí lidé" - 1960, Otakar Vávra "Srpnová neděle" - 1960, Karel Kachyňa "Trápení" - 1961, Petr Schullhof "Strach" - 1963, povídkový film Menzela, Němce, Chytilové, Schorma a Jireše "Perličky na dně" - 1965, Otakar Vávra "Romance pro křídlovku" - 1966, Martin Frič "Lidé z maringotek" - 1966, Hynek Bočan "Pasťák" - 1968. Evald Schorm "Farářův konec" - 1968 a mnohé další.

Psychologicky laděné snímky, ve kterých se objevují prvky abstraktního pojímání stránek života. Patří sem především díla, jenž známe pod pojmem "nová vlna": Jaromil Jireš "Křik" - 1963, Vojtěch Jasný "Až přijde kocour" - 1963, Miloš Forman "Černý Petr" - 1963, Ivan Passer "Intimní osvětlení" - 1965, Věra Chytilová "Sedmikrásky" - 1966, Jiří Menzel "Rozmarné léto" - 1967, Jaroslav Papoušek "Nejkrásnější věk" - 1968, Věra Chytilová "Ovoce stromů rajských jíme" - 1969, František Vláčil "Adelheid" - 1969, Zdeněk Sirový "Smuteční slavnost" - 1969 či "Valérie a týden divů" - 1970 Jaromila Jireše.

Na plátnech kin se objevila řada snímků zabývajícími se náměty z nacistické okupace a války. Kromě ještě tendenčního zfilmování Fučíkovy knížky "Reportáž psaná na oprátce" - 1961 Jaroslava Balíka to byla díla, která poměrně objektivně zachycovala dobu, sugestivně vykreslovala danou atmosféru a jednání lidí ve vypjatých situacích. Za zmínku stojí Drdova povídka "Vyšší princip" - 1960 Jiřího Krejčíka, adaptace románu Ladislava Mňačka "Smrt si říká Engelchen" - 1963 Elmara Klose a Jána Kadára zachycující bez příkras atmosféru Slovenského národního povstání a partyzánské hnutí. Povídka Arnošta Lustiga "Démanty noci" - 1965 Jana Němce o dvou uprchlících z koncentračního tábora vykresluje pudovost lidí při nuceném se přizpůsobování režimu. Film "Atentát" - 1964 natočený Jiřím Sequensem popisuje okolnosti atentátu na R. Heydricha a osud českých parašutistů, kteří jej provedli. Patří sem i adaptace Hrabalovy povídky "Ostře sledované vlaky" - 1966 Jiřího Menzela či románu Ladislava Fukse "Spalovač mrtvol" - 1968 režiséra Juraje Herze. Objevují se i dosud tabuizovaná témata - osudy čsl.letců "Nebeští jezdci" - 1968 Jindřicha Poláka, a zejména problematika holocaustu "Obchod na korze" - 1965 Elmara Klose a Jána Kádára či zfilmování Lustigových povídek Antonínem Moskalykem "Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou" - 1965 a "Dita Saxová" - 1968.

Řada filmů se rovněž zabývá negativními jevy tehdejšího politického systému. Patří k nim rekonstrukce nezákonného procesu z 50.let "Obžalovaný" - 1964 dvojice Klos, Kadár. Nemilosrdné odhalení totalitní moci a jeho prominentů "O slavnosti a hostech"- 1965 Jana Němce. Drama o kolektivizaci venkova "Všichni dobří rodáci" - 1968 Vojtěcha Jasného, jenž skončil dlouhá léta v trezoru podobně jako adaptace románu Milana Kundery "Žert" - 1968 natočená Jaromilem Jirešem. Hrabalovi "Skřivánci na niti" - 1969 Jiřího Menzela a především "Ucho" - 1970 Jana Procházky natočené Karlem Kachyňou uzavírají na dlouhou dobu tuto tématiku.

Za zmínku stojí připomenout i tvorbu Karla Zemana, který ve svých filmech používal kombinace animace s reáliemi: "Baron Prášil" - 1961, protiválečný snímek "Bláznova kronika" - 1964 odehrávající se za třicetileté války či "Ukradená vzducholoď" - 1966.

historické filmy

Na rozdíl od předcházejících let je částečně odstraněn ideologický balast a tvůrci se snaží objektivně a realisticky zachytit atmosféru doby. Plně se tu projevují atributy nového pojetí filmové tvorby - potlačování dialogu, přírodní motivy, smysl pro detail, umělecká práce s kamerou…. Nejpatrnější je to na adaptaci románu Vladislava Vančury "Markéta Lazarová" - 1967 od Františka Vláčila s vynikajícími výkony Magdy Vašáryové, Josefa Kemra a Vladimíra Menšíka. František Vláčil natočil v tomto duchu ještě další díla - "Ďáblova past" - 1961, a zvláště "Údolí včel" - 1967 s Petrem Čepkem v hlavní roli. Další snímky s historickou tématikou se zabývají jednáním postav ve složitých situacích "Čest a sláva" - 1968 Hynka Bočana, a zejména zfilmovaný román Václava Kaplického "Kladivo na čarodějnice" - 1969 Otakarem Vávrou. Na pozadí historické události je tu odhalována zrůdnost ideologie a bezmocnost vůči ní. Není proto náhodou, že tento snímek skončil v období normalizace načas v trezoru.

související texty:

60. léta - situace v kultuře - úvodní strana

60. léta - úvodní strana

autor textu: Bedřich Marjánko