Nikoliv od února 1948, ale již od května 1945 byly prováděny změny ve struktuře československé ekonomiky. Je potřeba podotknout, že hlavní rysy reformy - socializace a snaha o plánovité řízení - nebyly tehdy ojedinělými jevy. Najdeme je v různé míře dočasně i v poválečné západní Evropě.

Na území Československa se stala první zkušeností s plánováním nacistická válečná ekonomika, která ale zachovávala dosavadní soukromé vlastnictví a k řízení využívala průmyslových svazů.

znárodňování majetku

Košický vládní program deklaroval záměr zestátnění klíčových podniků, přírodních zdrojů a dále majetku Němců a kolaborantů. Dekrety prezidenta Beneše 100-103/1945 Sb. byl zestátněn vybraný průmysl, banky a pojišťovny.

O míře zestátnění ("znárodnění") probíhala ještě rozsáhlá odborná diskuse.

Dekretem číslo 63/1945 byl zřízen vládní pomocný orgán Hospodářská rada a její podřízené úřady: Generální sekretariát, Státní úřad plánovací a tak vznikly úřady aparátu budoucího plánování ekonomiky.

První fáze totální přeměny československého hospodářství proběhla v letech 1945-1952. Byla tedy zahájena ještě v době formálně demokratické republiky. Již tehdy bylo rozhodnuto o postátnění podniků a o plánovaném hospodářství.

začátek plánovaného hospodářství

První dlouhodobý plán, "dvouletka" byl schválen Národním shromážděním jako zákon č. 192/1946 Sb. v říjnu 1946. Plán se vztahoval na státní i soukromý sektor a jeho hlavním cílem byla rekonstrukce válkou narušené československé ekonomiky.

totální a nedobrovolná změna vlastnických vztahů

Vývoj po převratu v únoru 1948 v prvé řadě od základu změnil vlastnické vztahy v Československu a to ve větší míře, než tomu bylo v řadě jiných zemí sovětského bloku.

V letech 1949-1952 došlo k téměř úplné likvidaci živností: v roce 1947 existovalo 409 815 živností. Z 230 000 řemeslných živností bylo 34% samostatných vlastníků bez zaměstnanců a 66% se dvěma zaměstnanci. V roce 1953 existovalo už jen asi 80 000 živností a jejich počet dále klesal.

Po válce získalo při další etapě pozemkové reformy zemědělskou půdu více než 300 000 bezzemků. Ovšem v letech 1948-1953 proběhla totální kolektivizace. Bylo likvidováno na 250 000 samostatných zemědělců a nahradilo je 8 000 Jednotných zemědělských družstev.

Národní hospodářství se na počátku padesátých let stalo jediným celkem, superpodnikem.

související texty:

kolektivizace

JZD

pětiletky - plánování ekonomiky

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek