Ani letectvo nedrželo krok s vojsky v SSSR i v jiných okupovaných státech.

Ještě v roce 1980 na letišti Hradčany u Mimoně operovala nejméně jedna letka vyzbrojená starobylými stíhači MiG-15 a ve Sliači dokonce ještě v roce 1983 létaly bombardéry Il-28 (používané už jen ke vleku terčů, z výzbroje naší armády však již přes 10 let vyřazené!). V Milovicích jako velitelský dopravní letoun operoval jeden exemplář Tu-124, teprve někdy po roce 1984 nahrazený modernějším (nikoli však již moderním) Tu-134.

Sovětské letecké techniky, kterou by zároveň nepoužívala naše armáda, bylo u nás poskrovnu - v podstatě šlo pouze o stíhače Su-11 v Hradčanech (snad pouze ve výzbroji jediné letky), vrtulníky Mi-6, dislokované v omezeném počtu na všech letištích v českých zemích (Milovice, Hradčany, Olomouc) a do konce sedmdesátých let snad jen o jediný exemplář transportního An-8 pohybující se mezi Milovicemi a Hradčany.

Všeobecně rozšířený standard dlouho představovaly různé verze MiGu 21, teprve od roku 1976 stíhací i bitevní verze letounů MiG-23 (pouze v Milovicích) a až od roku 1984 také MiG-27. Z těžších nadzvukových bitevníků bylo možno až v osmdesátých létech pozorovat typ SU-17, operující v Milovicích (letiště Mladá - Boží Dar).

Moderní letouny MiG-29 stačily ještě do služeb Střední skupiny doletět v roce 1989 (celých pět let po prvním pozorování u nás při manévrech a snad přesně současně s dodávkou pro naše letectvo), aby se hned následujícího roku odsunuly zpět tam, kam od počátku patřily.

Jako transportní sloužily po celých 23 let okupace letouny An-12, v lehčí kategorii doplňované v roce 1970 ještě starými Il-14 a poté An-24 a zejména An-26. Rozdíl oproti našemu letectvu byl snad jen v počtu letounů An-12, jichž Československá lidová armáda vlastnila pouhý jeden či snad přechodně dva exempláře, zatímco Střední skupina nejméně pět (počet se v různých dobách měnil, resp. byl rozšiřován o vypomáhající stroje přechodně přelétnuté z SSSR, některé dokonce v civilním značení). Někdy bylo možno vidět typy Il-76, An-22 a na konci okupace také An-74, to však byly stroje pravidelně přilétající z SSSR.

I vrtulníková technika se trochu opožďovala; provoz bojového typu Mi-24 byl zahájen až v roce 1978 (rovněž v době dodávky prvních čtyř strojů pro naši armádu). Oproti tomu, ještě téměř do poloviny sedmdesátých let byly Střední skupinou provozovány poslední zastaralé stroje Mi-1 a Mi-4 a podle neověřených zpráv byl v Olomouci snad pozorován i dvourotorový Jak-24, velmi archaický a nevydařený typ vyrobený jen v omezené sérii.

Pokud byly na naší obloze vidět moderní typy sovětských letadel, jako při velkém cvičení v roce 1984 typy MiG-29, Su-24 a dokonce snad již i Su-27, pak šlo o hostující letadla z tehdejšího SSSR, zřejmě převážně z Ukrajiny. A v okolí Milovic se naopak daly spatřit i tak bizarní scény, jako létání nadzvukových stíhaček s měnitelnou geometrií křídel (MiG-23, MiG-27 a Su-17) proložené startem předpotopního dvojplošníku An-2.

související texty:

bojová technika

bojová technika - tanky

bojová technika - obrněná technika

bojová technika - letadla

technika "doč. umístěných" vojsk - tanky

technika "doč. umístěných" vojsk - obrněná technika

technika "doč. umístěných" vojsk - letadla

technika "doč. umístěných" vojsk - dopr. a účelová vozidla

technika a značení okupačních vojsk v ČSSR po roce 1968

okup. vojska Varš. smlouvy po roce 1968 ... - úvodní strana

rok 1968 - úvodní strana

autor textu: Jiří Slouka