Vystudoval gymnasium na pražských Královských Vinohradech.

zahájitl žurnalistickou dráhu v Herbenově Času jako výtvarný referent (průkopník expresionismu),

redaktor deníku Tribuna,

řídil kulturně politickou revui Přítomnost a pravidelně přispíval (politickými komentáři, úvodníky a úvahami) do Lidových novin.

Navazoval na havlíčkovskou novinářskou tradici, současně byl ovlivňován anglosaskou publicistikou a kulturou vůbec. Vynikal barvitým, živým a jadrným stylem se sklonem k ironii, střízlivým a pronikavým pohledem na aktuální skutečnost i smyslem pro historické souvislosti přítomného dění. Filosoficky vycházel z pragmatismu, politicky v zásadě zastával pozice "Hradu", i když si vždy zachovával odstup nezávislého novináře.

Patřil ke kruhu tzv. "pátečníků", k důvěrníkům T. G. Masaryka i Edvarda Beneše a k blízkým přátelům K. Čapka. Ve 20.-30. letech vydal několik esejistických knih, zvláště pak zaujal úvahami o české národní povaze Jací jsme (1924) a rozsáhlým dílem o počátcích ČSR Budování státu (4 svazky, 1933-38, nové vydání 1991-92), vynikajícím zejména portréty osobností a charakteristikami stran a politických proudů.

vězněn v nacistických koncentračních táborech Dachau a Buchenwald.

šéfredaktor Svobodných novin a 1946-48 revue Dnešek (pokračování Přítomnosti),

poslanec Prozatímního NS jako hospitant národně socialistického klubu. Kriticky vystupoval proti sílícím totalitním tendencím v čs. politickém životě a stále skeptičtěji se stavěl k perspektivám demokratického vývoje v poválečné ČSR (politické komentáře a úvahy ve Svobodných novinách a v Dnešku - knižně ve výboru Tak nebo tak, 1947).

Po únorovém převratu 1948 odešel do exilu,

žil v Anglii, od 1950 v USA (v New Yorku),

řídil čs. vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa, pro niž psal pravidelné týdenní komentáře a spolupracoval s řadou amerických periodik.

V exilu vydal četné politické úvahy (Byl Edvard Beneš vinen?, 1949, Demokratický manifest, 1959 - přeložen do několika jazyků).

Autor divadelních her Oblak a valčík (prem. 1947, text 1948, obnovená prem. v ND 1993) a Šťastlivec Sulla (rukopis 1947, připravovaná premiéra na jaře 1948 z politických důvodů stažena, 1992 uvedeno jako inscenace v ČST), panoramatického románu o osudech českých lidí za 2. svět. války Oblak a valčík (Toronto 1976, Praha 1991 a 1995), vzniklého na půdorysu stejnojmenného dramatu, a apokryfního historického románu o Janě z Arku Pozdější život Panny (Toronto 1980, Praha 1991).

Jeho deníkové zápisy z let 1945-48 a z doby exilu, fragmenty vzpomínek a výbor z korespondence vydány v souboru Ferdinand Peroutka - deníky...dopisy...vzpomínky (Praha 1995), výbor z rozhlasových promluv z let 1951-77 vyšel pod titulem Úděl svobody (Praha 1995).

související texty:

50. léta

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 12