S J. Honzlem a E. F. Burianem představitel české divadelní avantgardy. Ve svých režiích uplatňoval principy nové metafory a citového lyrismu v inscenacích se sociálně působivým obsahem. Průkopnicky aplikoval filmovou projekci v divadelních inscenacích, usiloval o moderní pojetí klasické commedie dell'arte.

spoluzakladatel Osvobozeného divadla,

založil divadélko Dada,

založil na něj navazující Moderní studio.

Soustředil se na moderní interpretaci tradičních textů, které oživoval v duchu lyrického poetismu a konstruktivismu, uváděl i revuálně satirické a parodizující divadlo, sledoval program destruktivního dadaismu.

režisér Národního divadla, kde rozvíjel dílo K. H. Hilara.

spoluzakladatel Akademie múzických umění (od 1946 profesor),

ředitel Divadla na Vinohradech.

V nejlepších představeních spojoval expresívní nadsázku se smyslově bohatou a proměnlivou fantazií jevištního dění.

Z ideologických důvodů přeřazen do Státního divadla v Karlíně, kde nemohl uplatnit své schopnosti.

z režií:
Cirkus Dandin (Moliére, 1925), Romeo a Julie (W. Shakespeare, 1929), Schovávaná na schodech (Calderón de la Barca - V. Nezval, 1931), Milenci z kiosku (V. Nezval, 1932), Ptáci (Aristofanes, 1934), Jezero Ukereve (V. Vančura, 1936), Revizor (N. V. Gogol, 1936), Benátská maškaráda (C. Goldoni - M. Hlávka, 1941), Zlý jelen (V. K. Klicpera, 1942), Lišák Pseudolus (Plautus, 1942), Strakonický dudák (J. K. Tyl, 1943), Císařův mim (Lope de Vega, V. Renč, 1944).

Autor publikací:
Živé divadlo (1936), Deník Jarmily Horákové (1940), Železná doba divadla (1945).

Měl značný vliv na řadu herců (J. Horáková, L. Pešek, J. Průcha).

související texty:

AMU

ND

použitá literatura: 12