Padesátiletá historie Komunistické strany Československa a zkušenosti mezinárodního komunistického hnutí, Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ potvrzují, že strana může plnit svou historickou úlohu, vést revoluční proletariát, svrhnout ze podpory pracujících vykořisťovatelské třídy, být vedoucí politickou silou při výstavbě socialismu, předvídat vývoj společnosti, vypracovávat správnou politickou linii a důsledně ji uskutečňovat jen za předpokladu marxisticko-leninské politické, ideové a organizační jednoty. V této jednotě je zdroj její síly, výraz odpovědnosti před dělnickou třídou a ostatními pracujícími i předpoklad pevného spojení s lidem.

V těžkých zkouškách, kterými jsme nedávno prošli, se znovu ukázalo, jak draze musela naše socialistická společnost platit za rozklad jednoty strany.

V letech 1968-1969 sváděly marxisticko-leninské síly boj proti rozbíječům jednoty strany, obhajovaly zásadovou marxisticko-leninskou jednotu. V tomto boji byla pravice politicky poražena. Při výměně legitimací se s ní strana organizačně rozešla. Ve srážce s pravicí se strana názorově sjednocovala, organizačně se zpevňovala, zdokonalovala svůj taktický postup.

Jednotu vytvářenou v těžkém a složitém boji musí strana při plném a důsledném uplatňování stanov prohlubovat a rozvíjet, střežit jako oko v hlavě semknutost stranických řad a nepřipustit oslabování jejího revolučního, marxisticko-leninského internacionálního charakteru.

Pravice, která se nesmířila se svou porážkou, představuje i nadále hlavní politické nebezpečí. Její cíle se nezměnily. Slouží antikomunistickým strategickým záměrům imperialismu usilujícího o rozvrat strany i socialismu zevnitř.
Změnila však svoji taktiku:

• zastírá svou vinu neupřímností, snaží se dál klamat a usiluje o zachování svého vlivu,
• po ztrátě mocenských pozic spekuluje s pozůstatky svého antisocialistického působení na vědomí lidí, orientuje se na využívání našich obtíží a zveličuje je, vytváří ovzduší nejistoty, vzájemného podezírání, zpochybňuje nastoupený kurs, znevažuje politické a hospodářské výsledky,
• spoléhá na různé mezinárodní těžkosti, od nichž očekává podněty pro svou novou rozvratnou činnost. Proto oživuje a šíří antisovětismus, který nadále považuje za svou hlavní zbraň.

Účinný boj s pravicovým oportunismem a revizionismem předpokládá dlouhodobě založenou koncepci ofenzívní politické a ideologické práce strany, kterou je třeba cílevědomě soustřeďovat:

• na překonávání pravicově oportunistických postojů, revizionistických teorií, ideologie maloměšťáctví, na soustavné odhalování kořenů pravicové platformy,
• na opatření, která budou účinně mařit snahy pravice získat mocenské a ideologické pozice a organizačně ji znemožnit ovlivňovat veřejné mínění,
• na překonání nedostatků při výstavbě socialismu, v práci strany, státních, hospodářských a společenských orgánů a organizací,
• na soustavnou péči o čistotu stranických řad, proti pronikání cizích elementů do strany, za výrazné posílení dělnického charakteru strany. Péče o marxisticko-leninský rozvoj je závaznou normou pro každý stranický orgán a organizaci.

Boj s pravicí je nutno vést tak, aby posiloval jednotu strany a vytvářel pevné základy pro trvalý rozvoj aktivity celé strany a pod jejím vedením všech pracujících.
To předpokládá, aby každý komunista důsledně vycházel z leninského obsahu jednoty strany:

• jako jednoty ideové, založené na třídním přístupu, důsledném a tvořivém uplatnění zásad marxismu-leninismu,
• jako jednoty organizační, vyjádřené iniciativním a disciplinovaným přístupem členů strany k plnění stranických úkolů a stanov strany,
• jako jednoty politické a akční, která zavazuje všechny stranické organizace a členy strany k důslednému plnění linie strany, obsažené v usnesení sjezdu, ústředního výboru a nižších stranických orgánů,
• jako součást jednoty internacionální, aby strana byla pevným článkem mezinárodního komunistického hnutí a mohla plnit všechny své internacionální povinnosti a aktivně přispívat k uskutečňování závěrů moskevských porad z roku 1969.

Svou ideovou, organizační a akční jednotu vytváří strana v každodenní cílevědomé a organizované práci, v neustálém zápase o revoluční aktivitu strany i mas.

Boj za upevnění ideové jednoty strany, překonávání pravicového oportunismu vyžaduje od všech orgánů a organizací a od všech členů strany aktivně provádět masovou politickou práci, osvojovat si marxismus-leninismus, překonávat liberalistický přístup k pronikání cizích názorů, nepřipouštět ideové kompromisy, rozhodně vystupovat proti všem projevům buržoazní ideologie, jednat vždy v duchu komunistické zásadovosti. Přitom dbát o jednotu ideologické a organizátorské práce.

P r o h l u b o v á n í   o r g a n i z a č n í   j e d n o t y   v y ž a d u j e :

• důsledně uplatňovat principy demokratického centralismu, to znamená bezpodmínečně respektovat usnesení vyšších stranických orgánů v nižších stranických orgánech a organizacích a u všech členů strany. Nepřipustit svévolný výklad stranických usnesení. Zamezit, aby potřebná a nutná výměna názorů při tvorbě a realizaci byla přenášena mimo stranu. Překonat praxi "neomezené" svobody kritiky a sdružování mimo rámec organizační výstavby strany. Nepřipustit nadřazování individuálních zájmů nad zájmy strany, oddělování práv a povinností strany,
• pečovat o rozvoj vnitrostranické demokracie v rámci stanov strany. Vytvářet podmínky pro rozvoj tvůrčí činnosti a iniciativy každého komunisty. Dodržovat principy kolektivnosti vedení, rovnost práv a povinností všech členů nezávisle na funkcích, právo každého komunisty svobodně vyjadřovat názor na projednávané otázky a obracet se s připomínkami k vyšším stranickým orgánům až po ÚV KSČ. Dbát, aby kritika byla obsahově věcná, stranicky zásadová, vedla k posilování strany a nebyla potlačována. Každý stranický orgán je povinen skládat účty ze své práce,
• jako jednoty politické a akční, která zavazuje všechny stranické organizace a členy strany k důslednému plnění linie strany, obsažené v usnesení sjezdu, ústředního výboru a nižších stranických orgánů,
• vyvozovat nutné závěry z pasivity členů strany, která oslabuje akceschopnost strany, demoralizuje stranický kolektiv, vrhá špatné světlo na jméno člena strany a veřejnosti. Hlásání a rozšiřování pravicově oportunistických názorů, revizionistických koncepcí a antisovětských projevů je neslučitelné s členstvím ve straně.

Pro upevnění jednoty strany je spolu s ideovými a organizačními zásadami stejně závazné dodržování postupu stanoveného stranickými orgány:

• nedodržování schváleného postupu, ať už vychází z netrpělivosti, z maloměšťáckého radikalismu, přehlížení zkušeností mas, přeskakování nutných etap či oportunistického vyčkávání, narušuje akční jednotu strany a je škodlivé,
• nedodržování postupu vytváří půdu pro skupinkaření a frakční činnost.

Je třeba se vyvarovat všeho, co by v rozporu s nejlepšími tradicemi strany i dnešní politikou nahrávalo sektářské uzavřenosti. Síla strany je v jejím spojení s masami, v důsledném uskutečňování osvědčeného gottwaldovského hesla "Čelem k masám!".

Vycházejíc z Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, schváleného prosincovým zasedáním ÚV KSČ, musí strana učinit vše pro plné uplatnění demokratického centralismu a vnitrostranické demokracie ve své práci. Jen tak se podaří plně obnovit činorodý život stranických orgánů a organizací.

vydalo oddělení propagandy a agitace ÚV KSČ
vytisklo Rudé právo, tiskařské závody, Praha
březen 1971

související texty:

průběh roku 1968 v Československu

normalizace

úvodní strana části

autor textu: Daniel Růžička