Též zvaná Velká říjnová socialistická revoluce - vojenský převrat ze 7.11.(25.10. podle starého ruského kalendáře) 1917, provedený rudými gardami v Petrohradě pod vedením vojenského revolučního výboru při petrohradském sovětu, jemuž předsedal L. D. Trockij.

V. I Lenin byl v ilegalitě ve Finsku a přijel do Petrohradu těsně před zasedáním II. všeruského sovětu (7.11.), s L.D. Trockým a dalšími představiteli bolševiků se rozhodli vyhlásit povstání ještě před zahájením sjezdu, který se obratnou manipulací stal bolševickým.

Zajištěním důležitých komunikací, ministerstev a dalších významných institucí, včetně obsazení Zimního paláce večer 7.11., kdy se připojili námořníci krondštadtské posádky, byla akce v Petrohradě dovršena (obyvatelstvo se neúčastnilo). 8.11. byla zatčena Prozatímní vláda a provoláním "K občanům Ruska!" bylo veřejnosti oznámeno, že moci se jménem dělnické třídy ujímá bolševická strana.

Sjezd 7.-9.11. ustavil tzv. dělnicko-rolnickou vládu, která ještě na sjezdu přijala Dekret o míru (jednostranné zastavení vojenských operací v 1. světové válce a návrh jednání o míru bez anexí a kontribucí) a Dekret o půdě (konfiskace půdy ze zákona, půda následně rozdělena mezi rolníky).

Státní aparát byl nahrazen bolševickým. Začátkem listopadu byla nastolena bolševická moc v dalších důležitých městech, 25.11. v Moskvě, kam byla po vyhlášení sovětské ústavy z roku 1918 přestěhována bolševická vláda. V. I. Lenin prosadil v roce 1918 uzavření příměří s Německem (brestlitevský mír).

Leninova vláda odrazila všechny vnitřní i vnější pokusy o změnu poměrů, včetně snah socialistů sdružených ve Výboru pro záchranu Ruska, a v občanské válce v Rusku v letech 1918-21 své vítězství uhájila.

související texty:

KSSS

Josef V. Stalin

Měsíc československo-sovětského přátelství

Svaz československo-sovětského přátelství (SČSP)

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 16