www.TOTALITA.cz

Komunistická strana Československa (KSČ)
počátky KSČ

založení KSČ

Komunistická strana Československa (KSČ) byla založena na ustavujícím sjezdu KSČ ve dnech 14.-16.5.1921 v Praze, který přijal 21 podmínek nutných ke vstupu do Komunistické Internacionály, kam pod vedením Bohumíra Šmerala vstoupila.


Ve dnech 30.10.-2.11.1921 se konal v Praze slučovací sjezd všech sekcí KSČ, na němž byla vytvořena jednotná internacionální KSČ a přijat organizační řád.


Celostátní konference KSČ (16.-17.4.1922) projednala zprávu o činnosti strany od slučovacího sjezdu a určila její další postup. Přijala organizační teze, směrnice o jednotné frontě, rezoluci o činnosti a taktice komunistů v odborovém hnutí, rezoluci o komunální politice a zaujala stanovisko k výsledkům berlínské konference tří internacionál.


Celostátní konference KSČ (23.-24.9.1922) projednala hospodářskou a politickou situaci, přijala usnesení o boji proti nezaměstnanosti, za jednotu odborů, jednotnou frontu a dělnickou vládu.



I. sjezd KSČ (2.-5.2.1923)

přijal stanovisko KSČ k jednotné frontě a dělnické vládě, teze k národnostní otázce, směrnice o nejdůležitějších úkolech organizací v nejbližší budoucnosti. V době I. sjezdu KSČ měla 132 000 členů.


Celostátní konference KSČ (20.-21. října) přijala manifest na podporu revoluce v Německu, rozhodla provést přeregistraci členů KSČ a vydala společné provolání KSČ a Rudých odborů o jednotě odborového hnutí.


Celostátní konference KSČ (4.-5.5.1924) přijala rezoluci o organizační přestavbě KSČ na základě závodních buněk, seznámila se s programem V. kongresu KI, přijala usnesení o taktice KSČ v odborovém hnutí a směrnice k otázce malých rolníků.

II. sjezd KSČ (31.10.-4.11.1924)

uzavřel předsjezdovou diskusi o bolševizaci a vyslovil souhlas s usneseními V. kongresu KI. Přijal usnesení o politické situaci a taktice KSČ, o národnostní otázce a směrnici k agrární otázce.


Sjezd zrušil Proletkult jako zvláštní kulturně výchovnou instituci v KSČ a prohlásil péči o ideologicko výchovnou činnost KSČ za jeden z hlavních úkolů volených orgánů KSČ všech stupňů.


Byl přijat nový organizační řád, vycházející z linie V. kongresu KI. Obsahoval řadu zásad, jako podmínky členství v KSČ a povinnosti každého člena a přestavbu KSČ z místních organizací na závodní buňky.



III. sjezd KSČ (26.-28.9.1925)

projednal referát o postupu KSČ a průběhu vnitrostranické krize v KSČ. Schválil přijetí Nezávislé socialistické strany dělnické do KSČ, přijal rezoluci k hospodářské a politické situaci, o taktice komunistů v odborech, o organizačním stavu a úkolech KSČ, která zdůrazňovala bolševizaci jako základní úkol KSČ a nutnost budování závodních buněk a vytváření komunistických frakcí ve všech nestranických organizacích.



IV. sjezd KSČ (25.-28.3.1927)

projednal zkušenosti z třídních zápasů, jednotu dělnické třídy, agrární a odborové otázky, činnost KSČ na venkově a přijal nový organizační řád, vypracovaný za pomoci exekutivy KI a potvrzující hlavní zásady předchozích organizačních řádů. Zůstal v platnosti bez vážnějších změn do VII. sjezdu KSČ v roce 1946.


Celostátní konference KSČ (16.-17.6.1928) projednala politickou situaci, přijala rezoluci o úkolech KSČ a rezoluci k odborům.



související texty:

bolševik


počátky KSČ

bolševizace KSČ

období 1938-1945

období 1945-1948

totalitní způsob vládnutí

budování komunismu

rok 1968

proces normalizace

"Na věčné časy a nikdy jinak"

post scriptum(?) aneb "s převlečenými kabáty"


Komunistická strana Československa


autor textu: Vladimír Mach

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.