činný v agrárním hnutí

poslanec českého zemského sněmu

předseda výkonného výboru České strany agrární

Odmítal úzký stavovsko-stranický přístup, agrární stranu chápal jako politického reprezentanta celého venkova i zájmů celonárodních. Zastánce českého historického státního práva, před 1. svět. válkou se angažoval v zápase o česko-německé vyrovnání v českých zemích. Od počátku 1. svět. války usiloval o jednotný postup českých stran v národně politických a ústavněprávních otázkách

podílel se na založení Českého svazu a Národního výboru, jehož se stal jednatelem. V prvním období války zastával umírněně oportunní postoj, brzdící otevřený prorakouský aktivismus části českých politiků. V době věznění K. Kramáře byl hlavou české politické reprezentace, stál v pozadí deklarace Českého svazu 30.5.1917.

V závěrečném období války řídil organizační přípravy k převzetí moci a vytvoření nezávislého československého státu, přičemž věnoval zvláštní pozornost hospodářským problémům a organizoval i sociální akce (založení hospodářské rady a Českého srdce).

(červenec) místopředseda Národního výboru československého, jeden z organizátorů a vůdců pražského převratu 28.10.1918 (tzv. "mužů 28. října"),
poslanec NS

ministr vnitra

předseda Republikánské strany československého venkova

(s krátkou přestávkou 1926) předseda vlády

Významně se zasloužil o konsolidaci vnitropolitické situace v ČSR po 1. svět. válce a o rozvoj československého státu v průběhu 20. let. Usiloval o překonání rozporů mezi stranami vládní koalice ve prospěch celostátního zájmu a jako neoficiální orgán jejich spolupráce vytvořil tzv. "koaliční pětku". Své organizační schopnosti a energii šťastně uplatnil v každodenní praktické politice. Stal se protějškem a zároveň blízkým spolupracovníkem presidenta Masaryka, jehož 1927 podpořil v presidentských volbách, když odmítl svou vlastní kandidaturu.

odešel pro vážnou chorobu z aktivního politického života

související texty:

Rudolf Beran

autor textu: Vladimír Mach

použitá literatura: 12