situace po válce

V poválečném období byla československá armáda vyzbrojena a vybavena pestrou směsicí výzbroje a výstroje. Toto vybavení pocházelo z válečné výzbroje československých jednotek na Západě i Východě, přebytků SSSR, Velké Británie i USA.

Dále to byly zejména kořist po německé armádě i pozůstatky po předmnichovské čs. armádě. Zbraně byly často opotřebované, chyběly náhradní díly a celá armáda působila dojmem improvizace.

Před Únorem 1948 mohly teoreticky existovat různé varianty řešení tohoto problému, i když samozřejmě již Košický vládní program deklaroval sovětskou armádu jako vzor nové československé armády.

armáda vyzbrojena sovětskými zbraněmi

Po převzetí moci v Československu Komunistickou stranou bylo řešení jednoznačné: československá armáda bude vybavena výhradně sovětskou výzbrojí a výstrojí. Přesto vývoj této unifikace byl zpočátku pozvolný a určité mezidobí trvalo až do roku 1950.

První vojenské dodávky přicházely ze SSSR již v roce 1947. V prosinci 1948 pak čs. vojenská delegace dojednala v Moskvě konkrétní podobu budoucí "spolupráce", která měla pochopitelně formu běžného obchodního kontraktu.

V průběhu následujících dvou let byly ze Sovětského svazu do Československa dodávány tanky, letadla, děla, v roce 1949 pak technická dokumentace k zahájení licenční výroby sovětských zbraní.

Souběžně byly ale do počátku padesátých let vyvíjeny i vyráběny zbraně vlastní čs. konstrukce. Týkalo se to zejména pěchotních zbraní, dělostřelectva ale i vozidel a letadel.

změny v armádě po roce 1950

V únoru 1950 byla schválena plenárním zasedáním ÚV KSČ základní koncepce budování čs. armády. Podle sovětských požadavků měla být do roku 1953 čs. armáda motorizována. Důraz byl kladen zejména na tankové a mechanizované vojsko, dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, ženijní, spojovací a chemické vojsko.

Nejvyšší rada obrany státu nato rozhodla o okamžitém ukončení vlastního vývoje a výroby neunifikovaných zbraní a o vyzbrojení vojsk sovětskou technikou.

Dne 12. prosince 1950 byla zástupci SSSR a ČSR podepsána Dohoda o způsobu a podmínkách zúčtování za výzbroj a válečný materiál, dodávaný vládou SSSR vládě Československé republiky, doplněná dohodou o činnosti sovětských poradců v Československu.

Přes proklamované spojenectví byla ale patrná na sovětské straně jistá opatrnost: v dodávkách nebyly zbraně nejmodernější konstrukce ale výrobky svojí koncepcí tkvící v době druhé světové války.

Ne všechny zbraně byly dodávány přímo z SSSR. Kapacity vyspělého československého průmyslu byly využity k licenční výrobě sovětských zbraní. Kromě tanků se jednalo o moderní stíhačky MIG-15.

Za léta 1950-1954 prodělala československá armáda obrovskou změnu. Proměnila se nejen co do vybavení a velikosti ale i co do koncepce.

Základní fáze přezbrojení a zbrojní unifikace československé armády trvala zhruba do konce roku 1954. Jejím symbolickým zakončením byl vznik Varšavské smlouvy v květnu 1955, jímž byla i formálně Československá lidová armáda začleněna do válečných plánů Sovětského svazu.

související texty:

situace v armádě

NATO

Varšavská smlouva

čepičkova armáda a praktiky v ní

autor textu: Prokop Tomek