Komunisté prohlašovali, že volby do parlamentu v roce 1946 byly nejdemokratičtějšími volbami v celé historii Československa (Rudé právo 27.5.1946).

1. kandidatura dvou komunistických stran

Pomineme-li fakt, že k volbám byly podle moskevské dohody připuštěny pouze strany, které měly v programu socialismus a spolupráci se Sovětským svazem, měli komunisté ve volbách ještě další výhodu. Byli jedinou stranou, které bylo ponecháno privilegium kandidovat na celém území ČSR. V českých zemích kandidovala KSČ, na Slovensku KSS a po volbách se jejich hlasy sečetly.

Snaha slovenské Demokratické strany, aby mohla kandidovat na celém území státu stejně jako komunisté, byla vedoucími představiteli Národní fronty rezolutně odmítnuta (Rudé právo 27.1.1946).

2. existence tzv. bílých lístků

Voličům, kteří nesouhlasili s politikou celé Národní fronty, byly určeny bílé lístky.

K nim měli před volbami námitky národní socialisté a lidovci. Obávali se, že bílé lístky nebudou vyjadřovat pravdivě nesouhlas (bylo ho možné vyjádřit také neúčasti ve volbách), a tak by mohly být bílými lístky poškozeny menší strany. Komunisté a sociální demokraté ale bílé lístky prosadili.

"Prázdné lístky poskytují možnost projeviti svou vůli i těm, kdož nesouhlasí se žádnou stranou ze čtyř stran Národní fronty. Je zajímavé, že titíž lidé, kteří obviňují komunisty z jakéhosi totalismu, vyslovují se pojednou tak horlivě pro omezování demokratického projevu určité části obyvatelstva. Prázdné lístky budou též odpovědí na pomluvy, které se objevují v cizině o nedemokratičnosti našeho nového státního pořádku"

Klement Gottwald při svém projevu na táboru lidu v Příbrami (Rudé právo 6.4.1946)

3. někteří voliči nemuseli být připuštěni k volbám

Volbám v roce 1946 předcházela ještě jedna "demokratická" zvláštnost. Každý občan, který dosáhl v den voleb věku osmnácti let, byl do volebních seznamů sice zapsán, ale to mu ještě nezaručovalo, že bude moci volit. Podle nařízení vlády byly při okresních národních výborech zřizovány zvláštní komise, které prověřovaly osoby zapsané na voličských seznamech a měly pravomoc některé osoby k volbám nepřipustit (Rudé právo 3.3.1946).

4. komunisté dosazováni do vedení nižších správních celků bez ohledu na výsledek voleb

Za nedemokratický lze považovat stav, který nastal už po květnových volbách v roce 1946. Na základě celostátních výsledků voleb byly upravovány mandáty orgánů na nižších úrovních.

Na Slovensku sice vyhrála přesvědčivě Demokratická strana (62 %), ale do čela byli dosazeni komunisté (ve volbách měli jen 30 %).

Podobně to dopadlo i ve zlínském kraji, kde zvítězili lidovci (36 %). Zlín byl také jediným volebním krajem v Českých zemích, kde komunisté utrpěli porážku, ale navzdory volebnímu výsledku byli i zde dosazeni do čela kraje.

5. jeden z důsledků předchozího vývoje

Baťovo město Zlín ztratilo brzy i své historické jméno. Od 1.ledna 1949 bylo přejmenováno na Gottwaldov. Stalo se tak výhradně z politických důvodů. Klement Gottwald neměl k městu žádný vztah, nikdy tam nežil. Zlín byl symbolem úspěšného kapitalistického podnikání první republiky, a to zřejmě komunistům vadilo.

volby 1946 v kontextu minulosti

postupná příprava komunistů k převzetí absolutní moci

jak KSČ dodržovala své sliby

jak KSČ dodržovala Ústavu

volební program KSČ

komunisté a náboženství

volební výsledky

volby 1946 - úvodní strana

volby v období 1946-1989 - úvodní strana

autor textu: Milan Krejčiřík

použitá literatura: 6