Národní fronta

Po únoru 1948 dochází k výrazné změně politického systému. Dosavadní Národní fronta díky tzv. akčním výborům zcela změnila svůj systém.

Základním článkem politického systému vedeného KSČ se stala Národní fronta.

V roce 1957 byla Národní fronta (NF) definována jako politický svazek komunistů, příslušníků jiných politických stran, nekomunistů a příslušníků největších společenských organizací - blok politických stran a společenských organizací pod vedením KSČ.

Zejména to bylo úzké sepětí s postavením, tvorbou a činností zastupitelských sborů čs. státu - Národním, resp. Federálním shromážděním, Českou národní radou, Slovenskou národní radou a systémem národních výborů (krajských, okresních i místních).

Národní fronta ve vztahu k těmto orgánům plnila funkci základny výběru a navrhování kandidátů na funkci poslanců do těchto zastupitelských sborů a ostatních volených státních orgánů.

Na úrovni ústředního výboru Národní fronty byly rovněž projednávány na základě iniciativy ÚV KSČ návrhy na jmenování předsedy vlády a ministrů.

Jedině kandidát NF mohl být kandidátem na funkci poslance zastupitelského sboru.

Orgány NF se též podílely na tvorbě volebních komisí a v tzv. předvolební kampani pomáhaly kandidátům rozvíjet politickou aktivitu.

Orgány Národní fronty se podílely na přípravě zákonů, vládních nařízení a opatření. Rovněž podávaly návrhy na volbu a odvolání soudců z povolání a soudců z lidu.

Národní fronta se účastnila na tvorbě a činnosti i dalších orgánů státu. Na úrovni ústředního výboru NF se projednávaly i návrhy na volbu prezidenta republiky. Tyto návrhy podávala vždy KSČ jako vedoucí síla tehdejší společnosti.

prezident republiky

musel být členem KSČ nejméně deset let, byl členem předsednictva ÚV KSČ a tudíž byl podřízen stranickému vedení, resp. generálnímu tajemníkovi strany (pokud nebyly tyto funkce spojeny).

komunisté tímto způsobem ovládali veškerou politickou moc ve státě.

[ma]