www.TOTALITA.cz

vězeňství
TNP Ilava

předúnorová historie

Tábor v Ilavě byl jedním ze šesti táborů nucené práce, které vznikly na Slovensku v letech 1948-1951. Byl situován v areálu místního hradu, který již od 19. století sloužil jako věznice.


Pro potřeby internace politicky a sociálně nepohodlných osob bez soudního rozsudku (tzv. zařazenců) byly správou věznice vyhrazeny prostory v přízemí a v 1. poschodí hradu.


Byly to tytéž prostory, ve kterých již od roku 1927 pracovali lidé práce se štítící, odsouzeni na základě zákonného článku XXI/1913 uh. z. o veřejně nebezpečných záhálečích.


Tytéž prostory, ve kterých od podzimu 1938 internoval nově se rodící politický režim na Slovensku své politické odpůrce a konečně i tytéž prostory, ve kterých byl během krátké doby roku 1946 zřízen, na základě nařízení Slovenské národní rady č. 105/1945 Sb. n., pracovní tábor.



po únoru

V poúnorovém období zde vznikl pracovní útvar již v březnu 1948. Na tábor nucené práce byl přejmenován oběžníkem slovenského Pověřenectva vnitra 6. prosince 1948.


Ze všech slovenských TNP zde byly nejhorší životní podmínky. Zařazenci neměli k dispozici sociální zařízení, nebylo zavedeno ústřední topení, vodovod, do září 1949 ani elektrické osvětlení. Navíc mohutné zdi hradu nepropouštěly téměř žádné sluneční paprsky.


Areál hradu umožňoval bezpečně izolovat režimu nepohodlné osoby a proto byli do táboru dodáváni především tzv. političtí rozvratníci, notoričtí zběhové z ostatních táborů, ale také i osoby, které se před zařazením ukrývali. V květnu 1949 dostal tábor i svou krycí značku - 174 A.


Zařazenci pracovali ve Škodových závodech v Dubnici nebo vypomáhali při sklizni v Klobušicích a Ilavě.


Správcem tábora byl Mikuláš Jakab, který se na zařazencích dopouštěl fyzického i psychického násilí. Komise slovenského Pověřenectva vnitra, která tábor navštívila v září 1949 konstatovala, že:


"... Mikuláš Jakab sa dopúšťa svojvoľných počinov a prehmatov v službe, ktoré vybočujú z rámca príslušných predpisov a noriem: ... sa natoľko z horlivosti prepálil, že použil i telesne momentálneho trestu (pohlavok), na samotkách držal v deň kontroly 17 osôb, ktorým neudelil oficiálne tresty, ale proste ich tam držal preto, že podľa jeho osobného názoru majú zlý vplyv (reakčný) na ostatných zaradencov a takto im chcel znemožniť styk s ostatnými zaradencami, politickým rozvratníkom dodaným Štb nepovoľoval predpísané vychádzky (aby nevyvíjali zhubnú činnosť medzi zaradencami), zakázal im písať listy, prijímať listy a balíky."


I navzdory těmto zjištěním komise rozhodla, že Jakaba ponechá ve funkci. Převládl totiž názor, že "... je oddaným príslušníkem strany a režimu, charakterově čistý, neúplatný, tyto vlastnosti vyváží jeho nedostatky rozumové" a přehmatů se dopustil z přílišné horlivosti.


dočasné zrušení tábora

Jakab zůstal správcem tábora v Ilavě až do 30. září 1949, kdy byl tábor, v důsledku nízkého počtu pracovních příležitostí a vzniku nového TNP v Hronci, zrušen. Všichni zdraví, práceschopní zařazenci, kteří měli před sebou více jak 2 měsíce pobytu v TNP byli tehdy převezeni do tábora v Hronci. Lehčí práce schopní a nemocní byli převezeni do TNP Nováky.



datum

počet osob v táboře

duben 1948

16

květen 1948

23

červen 1948

35

červenec 1948

65

srpen 1948

44

září 1948

42

červenec 1949

127

září 1949

160

duben 1950

38

květen 1950

54




obnovení tábora

Již necelý měsíc po zániku TNP v Ilavě se objevily snahy o jeho znovuzřízení. 1. listopadu 1949 byl tábor obnoven, tentokrát pod patronátem StB, která tábor nejen spravovala, ale starala se i o vyhledávání a dodávání osob.


Vězně tvořili lidé, kteří sem byli zařazeni za pokus o ilegální přechod státních hranic nebo za protistátní štvaní (protistátní činnost, výroky, pobuřování proti státu, uveřejnění nežádoucího článku v novinách a pod).


Zařazenci směli pracovat jen v areálu tábora a proto byli zaměstnávání táborovými pracemi nebo zašíváním pytlů pro Zemědělské skladové družstvo Ilava.


Od konce dubna 1950 pracovali zařazenci i mimo tábor. Nejprve při výstavbě drůbeží farmy u JZD v Ilavě, pak pro Stavební kombinát, komunální podnik v Ilavě.




definitivní zrušení tábora

Naposledy pracovali zařazenci na adaptaci bývalé vojenské budovy v Trenčíně, kde měl být v červnu 1950 zřízen nový TNP.



Den před oficiálním zřízením TNP Trenčín, 25. června 1950, byl TNP Ilava zrušen.


Ilava

Do roku 1952 Trestní ústav ministerstva spravedlnosti, od 1. 10. 1952 ve správě MNB, k 1. 11. 1954 stanovena kapacita na 1200 osob, v roce 1955 zde bylo tajným rozkazem MNB zřízeno zvláštní oddělení se samovazbami pro "útěkáře". K 26. 4. 1960 zde bylo vězněno 1446 odsouzených, tzv. protistátních vězňů z toho 243. Dne 18. 12. 1948 zde byl zřízen TNP, zrušený 26. 6. 1950.



související texty:


TNP Hronec

TNP Ilava

TNP Jáchymovsko

TNP Nováky

TNP Trenčín

TNP Ústí nad Oravou


TNP v Československu

vězeňství - úvodní strana


autor textu: Jerguš Sivoš

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.