www.TOTALITA.cz

vězeňství
TNP Hronec (okr. Brezno)

vznik tábora v říjnu 1949

Tábor nucené práce (TNP) v Hronci začal oficiálně fungovat 1. října 1949, kdy byl dosavadní detašovaný pracovní oddíl, doplněním členů táborové správy, strážné služby, osvětových referentů a samotných zařazenců a zařízením vhodného ubytování, rozšířen na pracovní tábor s kapacitou 400-500 osob..


Tábor vznikl v době, kdy už Pověřenectvo vnitra (PV), jehož oddělení BK/8 spravovalo tábory nucené práce na Slovensku, upustilo od zřizování táborů na vlastní náklady a naopak se snažilo o spolupráci s různými národními podniky, které měly zájem zaměstnat zařazence ve vlastních továrnách a byli k tomuto účelu ochotni zřídit a ve vlastní režii vést pracovní tábor.


Náklady spojené s výstavbou tábora nucené práce v Hronci, s jeho výstavbou a vybavením, hradil národní podnik Švermové železárny v Podbrezové. Také proto byl tábor vybaven na způsob internátního ubytování s kompletním vytápěním a byl považován za nejlépe vybavený tábor na Slovensku.



organizace tábora

Správcem tábora se v říjnu 1949 stal Jozef Vavrek, do té doby hospodář TNP Nováky, který v Hronci zastával, i na počátku neobsazenou, funkci účetního. Hospodářem tábora se stal Peter Kudlička, zaměstnanec oddělení BK/8, který zároveň zastával funkci pokladníka a likvidátora mezd.


Při TNP byla zřízena i dočasná stanice SNB v počtu 12 příslušníků, která byla postupně rozšířena na 16 členů. Zdravotní službu vykonával závodní lékař národního podniku Švermovy železárny a místní lékař ONP v Hronci. Osvětovou výchovu prováděli dva příslušníci SNB.


Do tábora byly zařazovány osoby z krajů Žilina, Košice, Prešov a Banská Bystrica. Po reorganizaci v březnu 1950 pak jen z krajů Banská Bystrica, Košice a Prešov.


Počty zařazených osob se v průběhu měsíců říjen a listopad 1949 rychle zvyšovaly. V polovině listopadu 1949 se v táboře nacházelo 181 zařazenců. Důvodem tohoto nárůstu bylo přesunutí práceschopných zařazenců, kteří měli před sebou více jak 2 měsíce pobytu v TNP ze zrušeného tábora v Ilavě do tábora v Hronci. Velkou část těchto zařazenců tvořily osoby, které se do TNP dostali v souvislosti s Katolickou akcí v červenci 1949. Po 4 měsících strávených na nucených pracích byli tito lidé 20. listopadu 1949 "slavnostně amnestovaní" a propuštění na svobodu.



průběh amnetie na konci roku 1949

Průběh aktu slavnostní amnestie byl o 3 dni později zachycen v hlášení následovně:


"Dňa 20.11.1949 o 11:00 nastúpili na dvore zaradenci, ktorí na podnet osvetového referenta soudruha Mikláneka zaspievali pieseň práce. Potom správca TNP soudruh Vavrek uvítal zástupcov PV a KNV.


Zástupca KNV soudruh Mojžiš poukázal ako bezradne bojujú kapitalisti proti naším výdobytkom a akým spôsobom reakčné živly pokúsili sa u nás postaviť katolícky klérus proti pokrokovým snahám nášho pracujúceho ľudu a ako mnohí veriaci podľahli týmto nepravdám a dali sa strhnúť ich vymysleniami na nepravú cestu.

Ďalej poukázal na veľkorysosť našej ľudovodemokratickej vlády, ktorá udelila milosť zaradencom, ktorí v spojitosti s Katolíckou akciou za protidemokratické počínania dostali sa do TNP.


Potom npor. Morávčík prečítal menoslov omilostených zaradencov. Správca prehovoril záverom, spomenul problémy ŠŽ Podbrezová a požiadal zaradencov, aby odpracovali ešte 1 deň, pretože podnik nebol pripravený na hromadný odchod zaradencov.


Všetci omilostení zaradenci (77) sa dobrovoľne prihlásili. Slávnostné prepustenie ukončila pieseň Partizán. Po ukončení spevu vystúpil 1 zaradenec a v mene prepustených poďakoval sa za udelenú slobodu a prosil, aby ich vďaka bola tlmočená prezidentovi republiky s. Klementovi Gottwaldovi. Počas prejavu zástupcu KNV a zaradenca bolo vidieť, že mnohých sa ich prejavy duševne dotkli a mnohí slzili."



20. listopadu 1949 bylo propuštěno z TNP Hronec 81 lidí.



nábory zařazenců do průmyslu

Od 1. ledna 1950 organizovalo PV dobrovolné nábory zařazených osob do externího pracovního procesu, zaškolovacích odborných kurzů v hornickém, strojírenském, stavebnickém, textilním a keramickém odvětví. Zařazenci si směli sami vybrat jedno z odvětví průmyslu a po podpisu reversálního závazku, že v příslušném odvětví budou pracovat tři roky, byli podmínečně propuštěni na slobodu. V rámci náborů podepsalo revers do Švermových železáren od 1. ledna do 17. září 1950 celkem 101 mužů.



poslední rok existence tábora

V průběhu roku 1950 pokračovala výstavba tábora. Až v dubnu 1950, půl roku po zřízení tábora, v době kdy se v něm nacházelo již téměř 300 lidí, byla zřízená táborová ošetřovna, kuchyně a byla dobudovaná kanalizace v celém objektu tábora. Správa tábora věnovala pozornost i aktivitám, které mohli zařazenci vykonávat ve svém volném čase. Po vyčistění okolí Černého Hronu byla jeho část upravená na koupaliště, v areálu tábora byla postavená kolkáreň a zakoupeny byly i potřeby pro stolní tenis a volejbal.


Velkou pozornost věnovala Správa tábora osvětové výchově. Kromě klasických kurzů ruštiny a slovenského pravopisu organizoval osvětový referent tábora kurz přednášek o zemědělské problematice a odborně-zdravotnické přednášky.



zánik tábora v březnu 1951

Tábor nucené práce v Hronci, zanikl 15. března 1951. Svou kapacitou byl druhým největším táborem na Slovensku. Přesný počet lidí, kteří prošli jeho branami je však zatím stále neznámý.



související texty:


TNP Hronec

TNP Ilava

TNP Jáchymovsko

TNP Nováky

TNP Trenčín

TNP Ústí nad Oravou


TNP v Československu

vězeňství - úvodní strana


autor textu: Jerguš Sivoš

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.