www.TOTALITA.cz

vězeňství
historie i pomocí čísel

před únorem 1948

Vězeňská zařízení v Československu se v prvních letech vlády komunistů nacházela v pravomoci ministerstva spravedlnosti (soudní věznice a trestní ústavy), ministerstva národní obrany (vojenské věznice a trestnice pro postih osob podléhajících vojenské soudní pravomoci) a ministerstva vnitra (správní věznice referátů národní bezpečnosti národních výborů, vyšetřovací věznice StB a později některé trestní ústavy).



vězeňství postupně pod kontrolou MNB

Ministerstvo vnitra (v období 23. 5. 1950-11. 9. 1953 pak zvláštní ministerstvo národní bezpečnosti-MNB) se snažilo o soustředění vězeňství pod svoji kontrolu.


Nejprve byly od léta 1948 zřizovány vyšetřovací věznice StB, nejméně jedna v každém kraji a centrální - věznice velitelství StB v Praze-Ruzyni.


V červnu 1951 byly MNB převzaty vězeňské tábory v jáchymovské oblasti a v témže roce převzalo MNB i Trestní ústav Leopoldov a Trestní ústav pro ženy Pardubice.


O rok později, k 30. 6. 1952 byly předány MNB či likvidovány vojenské věznice a trestnice ministerstva národní obrany.


Úsilí MNB o soustředění moci nad vězeňstvím vyvrcholilo na podzim 1952, kdy tajným rozkazem ministra národní bezpečnosti číslo 126 z 11. září 1952 byla všechna vězeňská zařízení v Československu i se Sborem vězeňské stráže ministerstva spravedlnosti převedena do jeho správy.


Jako organizační útvar MNB pro správu vězeňství byla vytvořena Správa nápravných zařízení pod vedením plk. Oldřicha Mejdra.



počet vezeňských zařízení v roce 1952

V srpnu 1952 v ČSR existovalo celkem 335 věznic o kapacitě 34 000 vězňů (z toho 226 věznic ministerstva spravedlnosti a 109 věznic MNB) a 107 nápravných zařízení - pracovních táborů (87 táborů ministerstva spravedlnosti a 20 MNB).


počet vězňů v roce 1952

K 1. 7. 1952 bylo v Československu vězněno 37 601 osob, z toho v pracovních táborech 21 000 mužů a 1 700 žen. (Pro srovnání: V letech 1918-1937 se v československých věznicích nacházelo průměrně okolo 7 400 vězňů a např. 1. ledna 1938 bylo z tehdejších 6 168 vězňů pouze 22 politických.)



počet vezeňských zařízení v roce 1957

Řada malých okresních věznic byla z bezpečnostních i ekonomických důvodů postupně rušena, takže k 1. lednu 1957 existovalo na území ČSR již "jen" 23 věznic a 25 Nápravně pracovních táborů (NPT - nikoliv Tábory nucených prací -TNP!) z toho sedm tzv. pevných: Plzeň-Bory, Valdice, Leopoldov, Ilava, Opava, Mírov a Pardubice, NPT v Zámrsku pro mladistvé, z dalších 17 NPT bylo dislokováno šest na Jáchymovsku a dva u Příbrami (těžba uranu), dva tábory na Kladně a jeden na Mostecku (těžba uhlí). Vězni v NPT Doksy, Trnovce, Želiezovce a Sýrovice pak pracovali v zemědělství. V "pevných" NPT byla vesměs zaváděna tovární výroba.

počet vězňů v roce 1957

K 1. 1. 1957 bylo z celkového počtu 24 143 odsouzených vězněno 10 779 osob za spáchání tzv. protistátních trestných činů a 14 364 za spáchání kriminálních trestných činů. Retribučních vězňů bylo již jen 166 (po květnu 1945 jich bylo přes 20 tisíc).



počet vězňů v roce 1960

O tři roky později, 1. 1. 1960, činil počet odsouzených 31 809, 8 786 z nich bylo vězněno za tzv. protistátní trestné činy. V důsledku rozsáhlé amnestie z 9. 5. 1960 klesl poté počet odsouzených na 22 914, tzv. protistátních z nich bylo 2 985.


V dalších desetiletích se stav vězňů v Československu ustálil na cca 25 - 28 tisících, z toho byla zprvu asi 1/7 vězněna za tzv. protistátní trestné činy, ale jejich počet pomalu klesal.



pod různými názvy

Od 4. 2. 1961 byl pro všechna vězeňská zařízení zaveden jednotný název - Útvar nápravných zařízení MV (ÚNZ MV).


17. června 1965 vstoupil v platnost Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 59/1965 Sb., následně byl s účinností od 1. srpna 1965 rozkazem ministra vnitra č.32 vydán nový Řád pro výkon trestu odnětí svobody, který s řadou změn a novelizací platil až do konce roku 1999.


V rámci ministerstva vnitra byl zřízen samostatný Sbor nápravné výchovy. Dosavadní útvary nápravných zařízení byly přejmenovány na nápravněvýchovné ústavy MV (NVÚ) a věznice MV. Velitelem Správy SNV zůstal do roku 1968 osvědčený plk. O. Mejdr. V roce 1968 existovalo v Československu 38 věznic a NVÚ.




federalizace

K 1. 1. 1969 bylo vězeňství vyňato z pravomoci MV a v souvislosti s federalizací státu převedeno do působnosti republikových ministerstev spravedlnosti, pod které byly převedeny i Sbory nápravné výchovy.


Stalo se tak přes odpor části příslušníků SNV a tato změna (kterou ale nelze přeceňovat) znamenala v podmínkách totalitního státu alespoň jakési rozdělení a decentralizaci moci. Na vlastní struktuře vězeňství se toho v dalších letech mnoho nezměnilo.


K 1. 1. 1989 existovalo v tehdejší České socialistické republice 37 útvarů Sboru nápravné výchovy, z toho 9 věznic a 28 nápravně výchovných ústavů, v nichž bylo vězněno celkem 23 476 osob.




Na počátku 70. let byla zaznamenána vlna politických procesů, která ovšem počtem postižených i délkami trestů nedosahovala rozsah represe 50. let.



související texty:

historie období 1948-1952

historie období 1953-1957

historie období 1958-1968

historie období 1969-1989

historie i pomocí čísel


ženy v čs. vězeňských zařízeních v 50. a 60. letech

amnestie 1953 - 1962


vězeňství - úvodní strana


autor textu: Tomáš Bursík

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.