www.TOTALITA.cz

rozhlasová stanice Svobodná Evropa (SE)

Poslání

Důležitou a nezastupitelnou službou pro obyvatele východní Evropy a Sovětského svazu v minulém století bylo vysílání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.


Ve světě rozděleném na demokratický a komunistický přinášela obyvatelům totalitních režimů přesné, pravdivé a úplné informace o poměrech v jejich zemích a o dění v cizině.


Vznik Rádia Svobodná Evropa (Radio Free Europe) a Rádia Svoboda (Radio Liberty) v padesátých letech byl především důsledkem studené války. Západ tím reagoval na ustavení komunistických režimů ve východní Evropě po 2. světové válce, na jejich domácí a zahraniční politiku a na jejich štvavou protizápadní propagandu.



Politický nástroj

Prvořadým cílem Svobodné Evropy a Svobody bylo posilovat u svých posluchačů víru ve vítězství nad komunismem. Svobodná Evropa tedy byla vyhraněně politickým nástrojem. Připravovala propagandisticky účinné vysílání s cílem: na místo silných slov používat silné argumenty a slušně, ale důsledně poukazovat na komunistickou zvůli a lži.


Půlnoční zprávy byly kupříkladu čteny pomalu, diktovací rychlostí, aby si je posluchači a redaktoři podzemních časopisů mohli zapisovat.



Financování

Obě stanice byly od počátku financovány americkou vládou přes CIA. V roce 1971 byla veškerá spojení s CIA přerušena a po dva roky obě stanice dostávaly finance prostřednictvím amerického ministerstva zahraničních věcí. Od roku 1973 financování převzal Kongres Spojených států za pomoci Výboru pro mezinárodní vysílání Board For International Broadcasting (BIB).


Od 1. října 1976 byly obě stanice sloučeny v jeden celek - Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL).



Posluchači

Svobodná Evropa postupně vysílala v šesti jazycích střední a východní Evropy, včetně češtiny a slovenštiny. Rádio Svoboda vysílalo v 15 jazycích užívaných v Sovětském svazu.



Mezinárodní rozhlas

Svobodná Evropa/Svoboda nikdy nebyla americkým rozhlasem v národním slova smyslu, ani exilovým rozhlasem, poplatným různým formám organizované politické opozice. Byla rozhlasem mezinárodním.


Od ostatních mezinárodních stanic se však lišila tím, že byla nevládní institucí a jejím úkolem nebylo vysvětlovat politiku vlády té či oné země. Plnila jakousi náhradu oficiálnímu rozhlasu té které země, tím, že se obsah vysílání řídil zájmy posluchačů v cílové oblasti.



Reakce komunistických režimů

Vysílání rozhlasových stanic z území států demokratického světa v češtině a slovenštině vnímali a označovali představitelé čs. komunistického režimu jako nepřátelské a nebezpečné. Nejen proto, že šlo o zdroj propagandy a necenzurovaný pramen informací. Ale i pro údajné propojení zahraničních vysílačů se zpravodajskými službami, kterým měly sloužit ke spojení se spolupracovníky v Československu.

logo Svobodné Evropy na úvod


Při snahách o oficiální zamezení činnosti SE argumentovali komunisté rezolucí OSN č. 110 z roku 1947, podle níž byla jakákoliv propaganda vedená proti jiné zemi neslučitelná s Chartou OSN. To se mělo týkat zejména Svobodné Evropy.



Podvratná činnost

Státní bezpečnost řadila vysílání SE a dalších západních rozhlasových stanic k prostředkům ideologické diverze protivníka, charakterizovaného tradičně jako "imperialisté v čele s USA".


Vysílání Svobodné Evropy/Svobody, stejně jako Hlasu Ameriky, označoval Sovětský svaz a komunistické režimy, včetně československého, za "podvratnou a štvavou činnost" a obviňovaly RFE/RL z vměšování do vnitřních záležitostí východoevropských zemí.


Svobodná Evropa byla také po celou dobu terčem lživých a nevybíravých útoků komunistických politiků, propagandistů a oficiálních sdělovacích prostředků.



Poslech na vlastní nebezpečí

Posluchači Svobodné Evropy se vystavovali riziku, že kvůli poslechu "štvavých rozhlasových stanic" budou stíháni a souzeni za "podvracení republiky" či za "nepřátelství k našemu socialistickému a státnímu zřízení."


Nebylo výjimkou, že mnozí odsouzení měli poslech stanic Svobodná Evropa a Hlas Ameriky dokonce skutkovou podstatou trestného činu.



Naplnění cíle

Změna politických, společenských a ekonomických poměrů v Československu po listopadu 1989 znamenala postupné naplnění dlouholeté snahy mnoha Čechů a Slováků doma i v zahraničí. Československo se opět stalo svobodným státem a po 42 letech vykročilo na cestu k demokracii. Tento přerod sebou přinesl i změnu poslání rozhlasové stanice Svobodná Evropa.


související texty:

Svobodná Evropa v 50. letech

Svobodná Evropa v 60. letech

Svobodná Evropa v 70. letech

Svobodná Evropa v 80. letech

Svobodná Evropa 1989-2002


Profesionální kodex rozhlasové stanice RSE

zvuková ukázka prvního vysílání RSE 1.5.1951

několik fotografií


rušení zahr. rozhl. vysílání pro ČSSR - úvodní strana

zahraniční sdělovací prostředky - úvodní strana

sdělovací prostředky - úvodní strana


autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 59

   Facebook         Twitter nahoru         home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.