Již 21. března 1948 byl komunistickým parlamentem vyhlášen zákon o pozemkové reformě. Na jeho základě byla vyvlastněna půda statkům s rozlohou nad 50 ha. Tedy rozbití dosavadních vztahů na vesnici. To se podařilo.

Vše bylo provedeno v souladu se závěry tzv. Hradeckého programu. Došlo tak k zestátnění zbytků těch velkostatků, které unikly tzv. znárodnění již po roce 1945.

Oficiální verze hovořila o posílení státního sektoru a rozdání pozemků bezzemkům, aby se jim lépe dařilo. To byl však pouze trik, jehož cílem bylo získání pomocníků pro likvidaci zemědělců jako společenské třídy.

Vedoucí komunističtí funkcionáři prohlašovali, že "kolchozy u nás nebudou". "Československá forma socialismu na vesnici je pouze pozemková reforma".

Komunistická strana však záhy přistoupila k úplné likvidaci soukromého pozemkového vlastnictví a vyhlásila zřizování "zemědělských družstev".

Jednalo se o obyčejný politický podvod a překrucování významu slov "kolchoz" a "zemědělské družstvo". V praxi však měla tato slova stejný význam.

[ma]