www.TOTALITA.cz

Pamětní deska na studentskou demonstraci 25. února 1948
Praha 1, Nerudova ulice

...Já jsem tehdy řekl prezidentovi, že nám stačí naznačit. V případě, že si bude myslet, že bude ohrožena demokracie, bezpečnost nebo nezávislost republiky, stačí pokyn a my je půjdeme bránit. Třeba holýma rukama.


Na konci audience mi prezident řekl: "Buďte klidní a vyřiďte všem, že mám situaci pevně v rukou. V Československu bude zachována demokracie v intencích Masarykových a mých. Se všemi stranami se dohodneme". To byl konec audience.


Vyšli jsme do předsíně. Přistoupil ke mně kancléř Smutný a řekl mi:"Pane poslanče, doporučuji vám, abyste netrval na zápisu vaší audience do hradního protokolu. Musel bych tam uvést plná jména vás všech, musel bych tam ocitovat vaše oslovení prezidenta a jeho odpověď. Vy jste chráněn poslaneckou imunitou, ale pro vaše přátele by to mohlo mít nedozírné následky". Samozřejmě jsem souhlasil....


část vyprávění Josefa Lesáka o setkání s prezidentem

Hrad 23.2.1948, večer



V pražské Nerudově ulici visí na zdi vedle sebe pamětní desky, které zde před několika lety nechal ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR instalovat Pražský akademický klub 48, organizace sdružující někdejší vysokoškoláky postižené z politických důvodů po r. 1948. Jedna v českém a druhá v jazyce anglickém informuje čtenáře o tom, že v těchto místech a na nedalekém Hradčanském náměstí rozehnaly policejní jednotky 25. února 1948 studentský průvod, jehož několik tisíc účastníků přišlo vyzvat tehdejšího prezidenta Beneše, aby nepodlehl nátlaku komunistů.



Desky nejsou z chodníku příliš dobře vidět a naprostá většina kolemjdoucích je proto patrně ani nezaregistrovala. Jejich umístění tak nechtěně symbolicky vyjadřuje obecné povědomí o historické události, ke které se vztahují. Zatímco na filmových záběrech z únorových dnů vidíme pochodující milicionáře, davy příznivců KSČ na náměstích a či řečnícího Klementa Gottwalda, k rozehnané studentské demonstraci se žádné obrazové záběry nepromítají - patrně ani vůbec nebyly natočeny. Podrobnější údaje tak můžeme nalézt pouze v textech historiků, vzpomínkách pamětníků nebo v archivních dokumentech.


První demonstrace studentů, kteří odmítali snahu komunistů o plné převzetí moci, se uskutečnila již 23. února 1948. V souhrnné zprávě Ústředny StB z tohoto dne je uvedeno, že se průvod sešel na náměstí Republiky. Několik tisíc osob (údaje o přesném počtu se rozchází: citovaná zpráva hovoří o třech tisících, pamětníci uvádí až několikanásobně větší počet) odešlo na Pražský hrad, kde prezident přijal pětičlennou delegaci v čele s tehdejším mladým poslancem Josefem Lesákem. Podle jeho vzpomínek tehdy Beneš ujistil návštěvu, že "má situaci pevně v rukou".



O dva dny později předseda vlády Gottwald informoval po páté hodině odpolední několik desítek tisíc stoupenců na Václavském náměstí o svém triumfu. Ve stejnou dobu vyrážel z Karlova náměstí studentský průvod, který chtěl opět vyjádřit podporu prezidentovi. Zastaven byl ovšem násilím již v Nerudově ulici. Druhá část studentů se na Hrad vydala přes Pohořelec, kde je rozehnali příslušníci pohotovostního pluku SNB a milicionáři. Pětičlennou delegaci již tentokrát prezident nepřijal, jeho kancléř Smutný pouze oznámil, že krize již skončila - přijetím Gottwaldova plánu.


Pro stovky účastníků zmíněných pochodů ve skutečnosti celoživotní krize začala. Řada z nich byla totiž vyhozena z vysokých škol a musela se živit méně kvalifikovanou prací, někteří odešli do exilu a jiní dokonce skončili ve věznicích.


související texty:

Únor 1948

Vzpomínky Josefa Lesáka na Únor 48

Lidové milice

Edvard Beneš

Klement Gottwald

pomníky - úvodní strana


autor textu: Petr Blažek

fotografie na stránce: Petr Blažek

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.