Takto vypadala kašna pod Národním muzeem 24.1.1969, tedy den před Palachovým pohřbem.

Takto vypadá toto místo dnes:

Na rozdíl od naprosté většiny pomníků je u tohoto artefaktu zdůrazněna horizontála - z dlažby chodníku vystupují dvě nízké kruhové mohyly propojené bronzovým křížem (pomník má současně symbolizovat lidskou postavu jako pochodeň). Poloha kříže naznačuje směr, kterým zapálený Jan Palach běžel. Památník odhalil 16. ledna 2000 starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister spolu se zástupci Společnosti Jana Palacha ze Všetat a společnosti Thimm, která uhradila část nákladů na jeho výrobu.

Autory památníku, věnovanému nejznámějším "živým pochodním", jsou výtvarnice Barbora Veselá a architekti Čestmír Houska a Jiří Veselý. Neokázalý pomník je umístěn několik metrů od kašny před budovou Národního muzea na Václavském náměstí v Praze, kde se Jan Palach 16. ledna 1969 na znamení nesouhlasu s nastupující normalizací polil hořlavinou a zapálil.

"Vztahovat se k minulosti a zejména k bolestivé minulosti je stále větší problém. Vždycky někoho naštvete. Pomníky smíření se tak stávají místy střetů. Co se s tím dá dělat? Méně je více. Je možné stavět nenápadné či neviditelné pomníky. Třeba vyrýt jména obětí do kamenných desek a obrátit je jmény dolů. Kdo nechce vidět takovýto pomník, nemusí. Myslím, že v Čechách máme jen jeden protipomník. Postavila jej Barbora Veselá jako vzpomínku na Jana Palacha na Václavském náměstí přímo pod Muzeem, kde popálený padl k zemi. Vůbec se o něm nemluví, skoro nikdo si jej za ta léta nevšiml."

     Václav Cílek

související texty:

Jan Palach

Jan Zajíc

pomníky - úvodní strana

autor textu: Petr Blažek

fotografie na stránce: archiv ÚSD AV ČR a Tomáš Vlček