www.TOTALITA.cz

60. léta
situace v orgánech státní moci

změna v postavení parlamentu

Určité změny se projevily i v mocenskopolitickém systému. Zesílila politická aktivita parlamentu, který byl doposud pouhou stafáží komunistickému vedení, které schvalovalo veškeré návrhy důležitějších zákonů.


Na základě usnesení předsednictva ÚV KSČ z 12.5.1964 se pořadí obrátilo. Komunisté nadále schvalovali pouze politické zásady významných zákonů. Konečnou podobu těchto návrhů však schvalovala vláda a parlament. Kontrolní funkce parlamentu tak byla posílena.


Skončilo období poslušného schvalování vládních návrhů zákonů. Novým jevem se staly dosud nevídané rozpory poslanců a komunistického vedení. Docházelo k tzv. "stranické neposlušnosti".



změna správního uspořádání státu

Vzniklo 10 krajů a 108 okresů jako ekonomicky silných celků. V jejich kompetenci bylo školství, kulturní instituce, zdravotnictví a místní hospodářství.


Od poloviny šedesátých let v souvislosti s postupující ekonomickou reformou sílily požadavky na rozšíření pravomocí národních výborů.


Zákony z roku 1967 tyto požadavky akceptovaly. Definovaly NV jako státní orgány samosprávního charakteru a rozšiřovaly jejich pravomoce. Volební lístky do obecních zastupitelstev měly nyní obsahovat více kandidátů než bylo míst v zastupitelstvu.



rozpory mezi vládou a stranou

Pozice vlády se zkomplikovala a vzrostlo napětí mezi ní a komunistickým vedením. Její faktické postavení totiž zůstalo pohyblivé a komunistické vedení jej mohlo libovolně měnit.


Vláda nevykonávala plně své ústavní funkce. Armádu i bezpečnost totiž přímo řídily orgány KSČ. Zodpovědnost za neúspěchy však byla přesouvána na ní, což bylo důvodem častých personálních změn. Tak se postupně na místa ministrů-funkcionářů dostali ministři-odborníci. Ti často kritizovali stranické vedení a dostávali se s ním do častých konfliktů

státní správa

S růstem státního aparátu sílila kritika byrokratismu. Na druhé straně právě zde byla zvlášť patrná generační výměna. Do úřadů nastupovali středoškoláci a vysokoškoláci méně zatížení třídní ideologii.



armáda

se také potýkala s velkými problémy. V jejich řadách se projevovala značná nespokojenost. Její příčinou byl hluboký rozpor mezi nároky armády a možnostmi státu a také způsob jejího řízení.


Armáda jako složka Varšavské smlouvy byla zcela pod vlivem sovětských velmocenských zájmů. Z tohoto důvodu rostly výdaje na armádu díky její početnosti a druhu výzbroje. Neúměrně vysoké stavy armády zatěžovaly státní pokladnu.



bezpečnost

Zejména Státní bezpečnost prošla složitým vývojem. Jejím postavení otřáslo uvěznění ministra vnitra Baráka v roce 1962, rehabilitace odsouzených komunistů v politických procesech padesátých let a s tím spojené propuštění funkcionářů, kteří se v padesátých letech nejvíce angažovali.


Na druhé straně se počet jejích příslušníků zvýšil o 1757, takže v roce 1967 pracovalo u StB 8049 zaměstnanců.



justice

Společenské změny se nevyhnuly ani justici. Velká část občanů trpěla ztrátou právní jistoty. Příčinou byla nízká kvalifikace soudců a právníků (absolventi tzv. "dělnických přípravek"), nezajištěná ochrana zájmů občanů proti svévoli úřadů atd.


Od roku 1963 byla mezi odborníky rozvíjena diskuse o postavení soudů a soudců. V ní byla požadována nezávislost soudů, nesesaditelnost soudců, zrušení dozoru ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu, obnova správního soudnictví a Ústavního soudu.


Toto úsilí však naráželo na odpor vládnoucích představitelů. Přesto se podařilo některé požadavky prosadit a justice přestávala být nástrojem moci a bezvýhradné opory režimu.



související texty:

volby


60. léta - předcházející část

60. léta - následující část

60. léta - úvodní strana


autor textu: Bedřich Marjánko

použitá literatura: 4

   Facebook         Twitter home   
Copyright © 1999 - 2017 Tomáš Vlček   All rights reserved.   Všechna práva vyhrazena.