Stockholmská výzva

Ve dnech 16. - 20. března 1950 proběhlo ve švédském hlavním městě Stockholmu třetí zasedání tzv. "Stálého výboru světového kongresu obránců míru".

Na tomto jednání byla 19. března 1950 přijata rezoluce nazvaná "Stockholmská výzva". Byla formulována jako výzva k podpisové akci a adresována parlamentům celého světa.

V Československu dal podnět k zahájení podpisové akce na podporu této rezoluce Československý výbor obránců míru 21. dubna 1950.

Příprava kampaně

Předběžný návrh plánu kampaně projednal 12. dubna 1950 politický sekretariát ÚV KSČ.

Tentýž orgán 18. května 1950 rozhodl, že musí být získáno 75 % podpisů veškerého obyvatelstva podle statistických údajů z roku 1949.

Zodpovědným funkcionářem za podpisovou kampaň se stal Bedřich Geminder.

Zahájení kampaně

Podpisová akce u nás byla zahájena 14. května 1950 na Den matek.

Na národních výborech a frekventovaných místech v obcích a městech byly vyloženy podpisové archy.

O den později proběhly v továrnách a závodech slavnostní schůze závodních rad. Po nich následovaly slavnostní schůze místních akčních výborů Národní fronty a místních národních výborů.

Podpisové archy až do domu

Poté začaly všechny občany obcí a měst obcházet s podpisovým archy dvojice agitátorů, složené z funkcionářů a členů Národní fronty.

Odmítl-li někdo podepsat, byl těmito agitkami navštíven vícekrát. Pokud přesto někdo setrval na svém odmítavém postoji, záleželo na místních funkcionářích KSČ, jak jeho jednání vyhodnotili. Buď jeho odmítavé jednání vzali jen na vědomí, nebo měl dotyčný problémy.

Hlášení

O průběhu kampaně byla denně podávána hlášení z obcí, závodů a škol na Ústřední akční výbor NF, kde se z nich zpracovávala denní "zpravodajství o průběhu mírové podpisové akce".

Podepisovali i žáci

Ministerstvo školství vyzvalo pedagogy, aby seznamovali děti a mládež s úkoly mírového hnutí a dbali na to, aby "žactvo hovořilo o této věci doma a zejména se využilo působení dětí na matky". K podpisu byli vyzváni všichni žáci od páté třídy národní školy výše.

O co režimu šlo

Vrcholným zájmem KSČ bylo přesvědčit občany, že jejich pracovní úsilí je součástí boje za mír, který garantuje Sovětský svaz. Vyplývá to například z jednání předsednictva ÚV KSČ dne 20. května 1950.

Atmosféra ve všech vrstvách československé společnosti byla na počátku 50. let protiválečná. Svět dospěl do studené války a úsilí o odvrácení hrozícího válečného konfliktu bylo kladně přijímáno jak na Východě, tak na Západě.

Proto se právě text Stockholmské výzvy stal nejpřesvědčivějším agitačním prostředkem komunistického režimu.

Komunistická propaganda navíc velmi účinně interpretovala americkou politiku zadržování komunismu jako přípravu Spojených států a NATO na válku proti sovětskému bloku (v dobové terminologii proti "táboru míru").

Silně na lidi působilo i tvrzení domácí propagandy, že Spojené státy a Velká Británie se snaží obnovit německý fašismus a chránit válečné zločince. Komunistický režim tak obratně využíval válečných reminiscencí k podpoře vlastních cílů.

Odmítnutí podpisu

Jak už to v totalitních systémech bývá, odmítnutí podpisu bylo státem evidováno. V tomto případě v hlášeních a zprávách určených ústřednímu akčnímu výboru Národní fronty.

A co vedlo k odmítnutí podpisu?

Dokumenty dokládají, že někteří se báli, aby jejich podpis nebyl brán jako souhlas se vstupem do JZD, případně jako souhlas s přestěhováním kněží.

Podepisovali však víceméně všichni. I když přinejmenším nekomunisté si museli být vědomi, že podpisem "pro mír" se zároveň posiluje komunistický režim. Ovšem postavit se nepodepsáním na válečnou stranu, to už byl ochoten udělat málokdo.

Ukončení podpisové akce

Kampaň byla ukončena 30. května 1950. Jako poslední se pod mírovou rezoluci podepsal Klement Gottwald, aby "stvrdil vůli lidu".

Výsledky byly vyhlášeny 31. května 1950. A právě v tento den byl zahájen proces s Miladou Horákovou.

Podle oficiálních údajů mírovou rezoluci podepsalo 9 482 738 československých občanů. V českých zemích 6 761 422 a na Slovensku 2 721 316.

Podpisová akce se vyznačovala, stejně jako mnohá jiná jednání funkcionářů v té době, tím, že někde převládal formální přístup či zaostávání, ale mnohde i nežádoucí horlivost.

Kampaň v dobových hlášeních

• Zpráva o zajištění a průběhu mírové podpisové akce v kraji českobudějovickém" uvádí, že z celkového počtu 486 369 obyvatel podepsalo rezoluci 88,2 %.
  
  Musely tu podepisovat i děti mladší než bylo předepsáno.
  
  Po odečtení dětí do 6 let, neschopných k podpisu, zbývá 433 358 obyvatel. Z tohoto počtu schopných k podpisu bylo docíleno 98,53 %.
  
  Podepsat odmítlo 501 občanů. Mezi nimi byli dva duchovní (zapojení osob kněžského stavu se zvlášť sledovalo), ale i lidé vážněji nemocní či pokročilého věku.



• Větší odpor zaznamenali v okrese Strakonice, který podle zpracovatelů zprávy byl organizován. Hromadně odmítli občané z obce Třešovice, kde bylo z celé vesnice získáno jen 37 podpisů.
  
  Tato skutečnost byla zdůvodněna tím, že v obci, která je obydlena velkými zemědělci, není organizace KSČ, a tak tu mají rozhodující vliv kulaci.
  
  V kraji se také poznovu šířily zprávy o blížícím se převratu, které měly údajný původ v okrese Blatná.



• Podle hlášení z kraje Olomouckého nejvíce odmítnutí zaznamenali v okrese Litovel "pro náboženskou fanatičnost". Důvody ostatních byly kvalifikovány jako malicherné, jen na Prostějovsku "se ukázalo několik vyložených nepřátel míru". V obci Vitčice v okresu Kojetín "jeden reakcionář podepsal, ale připsal, že podepisuje mír, ale chce svobodu".

Ze závěrečné zprávy o průběhu akce

• V kraji Ústí nad Labem "děti nižších postupných ročníků národní školy samy žádaly, aby směly podepsat resoluci… Ovšem někteří učitelé, ať už z byrokratismu, či z jiného důvodu, nechtěli těmto dětem dovolit podepisovat akci, opírajíce se suchopárně o instrukce MŠVU."



• V kraji Hradec Králové "na poli římskokatolického duchovenstva bylo docíleno v této akci rovněž zdostatek úspěchů, které silně kontrastují s výsledky podpisové akce k narozeninám generalissima Stalina. I když politicky vycítíme z tohoto postoje jasnou chameleonštinu zejména katolických duchovních, vidím, že je zde zřejmý tlak našeho občanstva, který nutí duchovní, aby nestáli mimo lid…".



• V Jetřichovicích v okrese Nový Bor v kraji Liberec "děti z řeckého domova prohlásily, že podepisují za své rodiče".



• V kraji Pardubice byl napsán na desky vyložené na JNV Pardubice nápis "Smrt komunistům".

Z jedné obecní kroniky

"30. května podepsalo 1.133 občanů Stockholmskou mírovou resoluci. Několik občanů z řad zemědělců nepodepsalo. Brzy zapomněli tito občané na hrůzy 2. světové války."

související texty:

Podpora rezoluce Světového kongresu obránců míru

Lidové hlasování o uzavření mírového paktu mezi pěti velmocemi

Zdravice J. V. Stalinovi k jeho 70. narozeninám

podpisové kampaně - úvodní strana

50. léta - úvodní strana

autor textu: Daniel Růžička

použitá literatura: 97