Liberalistické tendence ve společnosti roku 1956 byly vyhodnoceny vedením KSČ jako nebezpečné. Reakcí byla tzv. kampaň proti revizionizmu. Na sklonku roku 1957 stranické vedení připravovalo čistku. Cílem bylo preventivně zbavit státní a hospodářský aparát nebezpečných jedinců a nahradit je spolehlivými kádry z dělnického prostředí.

Za nejrizikovější byli označeni tzv. bývalí lidé, politicky nespolehliví odborníci z třídně nepřátelského prostředí. Z prověrky byly vyjmuty bezpečnostní aparát a armáda.

Dne 14. března 1958 přijala vláda na základě předcházejících jednání předsednictva ÚV KSČ přísně tajné usnesení provést "hodnocení třídní a politické spolehlivosti pracovníků státního a hospodářského aparátu". Toto hodnocení mělo být předpokladem reformy řízení a organizace průmyslu a stavebnictví a reformy systému odměňování.

V usnesení se uvádí výslovně:
"Účelem prověření je očistit státní a hospodářský aparát od všech politicky nespolehlivých živlů a zabránit tomu, aby se nedostaly na jiná důležitá místa".

Čistka se týkala bývalých významnějších podnikatelů a jejich nejbližších příbuzných, kolaborantů s nacismem, předúnorových vysokých úředníků, předúnorových funkcionářů nekomunistických politických stran, těch, kteří ve svých funkcích údajně "zklamali důvěru pracujících", příbuzných politicky aktivních exulantů a blízkých příbuzných soudně potrestaných nepřátel režimu. Směrnice dávala možnost shovívavěji posuzovat "převychované jedince".

Aparát KSČ se v průběhu roku 1958 chopil čistek s velkým zápalem. Prověrka vedla k velkému pohybu pracovníků ústředních institucí: z 28 686 prověřovaných bylo 4302 (15%) převedeno na méně významné úřady, 1089 (3,8%) bylo posláno do důchodu, 844 (3%) bylo vyhozeno ze státní správy úplně.

Na nižších úrovních státního a hospodářského aparátu byly počty vyhozených mnohem vyšší než celostátní průměr. Celková čísla ale nejsou známa.

Čistky vyvolaly ve společnosti na jednu stranu sociální nejistotu. Dalším důsledkem byla následně nižší odborná úroveň zaměstnanců postižených institucí. Na druhou stranu byly čistky vítány "novými lidmi" jako šanci na společenský a ekonomický vzestup a kariéry.

Čistky v roce 1958 byly malou řízenou revolucí a limitovaným kádrovým opakováním Února přesně po deseti letech.

Následně vydal roku 1959 ministr vnitra Rudolf Barák interní, přísně tajný rozkaz, jímž přikázal pořizovat seznamy "bývalých lidí", jak byli tehdy označováni příslušníci poražených tříd a nežádoucích sociálních skupin. Třídní boj pokračoval jinými metodami.

související texty:

nepřátelé - bývalí lidé

usnesení vlády o rozmisťování pracovníků

hodnocení třídní a polit. spolehlivosti pracovníků státního a hosp. aparátu

rozpracování, pozorování a evidování "bývalých lidí"

50. léta - úvodní strana

autor textu: Prokop Tomek