50. léta |
druhá společenská krize - vliv závěrů XX. sjezdu KSSS |
V únoru 1956 se uskutečnil v Moskvě XX. sjezd Komunistické strany Sovětského Svazu. Kromě vcelku tradičního a nevzrušivého programu byl jeho součástí i projev generálního tajemníka KSSS Nikity S. Chruščova, pronesený na uzavřeném jednání sjezdu. Byl věnován tzv. kultu osobnosti Josifa Vissarionoviče Stalina. Chruščov odhalil základní rysy Stalinových zločinů. Českoslovenští komunisté měli obavy z následků otevřené diskuse na toto téma. Báli se, aby to nebylo počátkem zpochybňování i dalších ikon komunistického systému. Ostatně i na XX. sjezdu bylo rozhodnuto, že Chruščovova zpráva bude podkladem pouze pro vnitrostranické diskuse. Vedení KSČ v první fázi po návratu z moskevského sjezdu se snažilo zamlčet obsah Chruščovova projevu i před vlastní stranou. Až koncem března 1956 došlo k částečnému seznámení členů s projevem a otevřenějším diskusím v rámci celé KSČ. Vynutila si je část členů komunistické strany. Ve své době znamenalo přiznání zločinů stalinismu šok pro členy KSČ. Důvěra části členské základny byla otřesena. |
Ke kádrovým změnám nakonec došlo jen ve velmi omezené míře, byl obětován Gottwaldův zeť, náměstek předsedy vlády a ministr národní obrany Alexej Čepička, který byl 25. dubna 1956 odvolán ze všech funkcí. Vlna kritiky jinak vyzněla v podstatě naprázdno, rozplynula se v nepodstatných organizačních změnách ve státní správě. Oživení nastalo v nekomunistických politických stranách, v církvích, odborech, Československém svazu mládeže. Na jaře 1956 vyvolaly pozornost dvě události. II. sjezd československých spisovatelů 22.-29. dubna 1956 a studentský majáles 20. května v Praze. Spisovatelé požadovali tvůrčí svobodu a hovořilo se i o perzekuovaných nekomunistických intelektuálech. Komunistickému vedení se ale podařilo získat situaci pod kontrolu a pacifikovat tyto dílčí a nekoordinované snahy o změny ve společnosti. Všechny naděje na liberalizaci režimu pak pohřbila tzv. kampaň proti revizionismu v roce 1957. Největší změnou tak byl kritičtější postoj veřejnosti ke komunistické moci. I druhou krizi komunistický režim úspěšně překonal. |
související texty: první společenská krize (měnová reforma 1953) |
autor textu: Prokop Tomek |
Facebook Twitter | nahoru home |
Copyright © 1999 - 2024 Tomáš Vlček All rights reserved. Všechna práva vyhrazena. |